Skřeti, uruci, zlobři, goblini, trollové, jakož i ostatní temné národy! Ale i vy, kteří jste si zamilovali svět zrozený z fantazie britského spisovatele J.R.R. Tolkiena!

O Hašepsuth, část sedmá, Černý buvol

27. září 2018 v 18:53 | Melkora |  Umění milovat

V dalším dílu povídky o Hašepsuth se bude pokračovat v rozbíjení elfova bloku. Zdá se ale, že Marghul to nebere zdaleka tak vážně, jako jeho nebohý postižený choť. Dokonce si s sebou přinesl jistou hračku! Co na to Legolas?
A co, až se ukáže že ve svém jezerním útočišti nejdou zdaleka tak sami, jak si mysleli?

Slash, Legolas/Marghul, Rating M, Vodní hrátky, Sex toys

Výsledek obrázku pro black dildo




Matná vodní hladina horkého jezírka, jednoho z mnoha v Dhaině dechu, tiše opaleskovala v chladném ranním slunci.
Legolas se zarazil! Marghulova hra byla lákavá a vzrušující, ale on je tady kvůli něčemu jinému.
Znovu odrazil další skřetův výpad.
"Počkej… Já..."
Přišel sem přeci hledat odpovědi! Měl v úmyslu prosit o pomoc ohnivé duchy osvobozené z hlubin rodící se země. Plánoval se obrátit k samotné jejich matce a přimět ji, aby k němu promluvila. A zatím má jen Marghula vytrvale odvádějícího jeho pozornost a směsku svých vlastních neurčitých myšlenek poskakujících po hladině jeho vědomí, jako ty paprsky po vodě.
"Nech toho!"
"Co je?" Zavrčel Marghul vyjevený nenadálou druhovou příkrostí. Legolas ho nevnímal a dál uvažoval. Vzpomínal, co se naučil o významu Galaju, smyslného a životadárného ohně razícího si cestu tělem každého smrtelníka. I na pevnou hráz v něm samém, která prý brání jeho ohni, rozpálit kotel pod jeho Ashu, jeho nesmrtelnou duší.
Podle Hašepsuth Pelyňkové ji v něm vybudovala sama Elbereth, vládkyně bílého ohně. To ona se údajně snaží zabránit tomu, aby jeho byla zaplavena a strávena divokou vášnivou mocí její matky Dha a žárlivě si ji střeží, jako chrám svého vlastního světla. A on jí v tom prý ještě napomáhá svýma vlastníma rukama.
Ale proč? Proč by to dělal?
Obrátil se zpět ke svému druhovi, který zaraženě a trochu nechápavě postával opodál.
"Promiň! Já jen… " Vztáhnul k němu své bílé paže.
"Nebo chceš zkusit něco jinýho?" Drmolil ten, jen co se mu dostalo od jeho elfa "milosti." "Něco jsem si přines! Mrkej!" A vrhl se po své torně.
Legolas byl už zase myšlenkami jinde.
Může to být pravda? Táhlo mu hlavou. To všechno, co mu pelyňková bába napovídala! Může to skutečně být tak, jak říká? Opravdu je jeho ashu pro dvě nejmocnějčí ženy Ëa tak důležitá? Jenže čím? Ať už je to, jak chce, musí jednat, jakoby byla. Tiché štěrchání Marghulova tlumoku, v němž se skřet přehraboval, k němu zalétalo jakoby z velké dálky.
Když v tom ho realita nekompromisně čapla za nohy a postavila zpátky na zem. A nebylo to jen skřetovo šibalské: "Hele!", co to způsobilo. Tu práci zastal pohled na mohutný umělý, černo černý pyj, který jeho choť třímal v ruce.

Samozřejmě, že ten předmět poznal. Jak by nemohl! Byla to jedna z těch hraček, které si kdysi odnesl z Hašepsutiny chýše, jako lék na svou nemoc. Na blok který bránil jeho Gajalu dosáhnout pod kotel jeho ashu.
Už tenkrát ho vyděsil, ale Marghul naštěstí netrval na jeho použití. Dnes z něho nebyl o nic míň vyjevený.
"Jen klid, Lístečku! Klid! Linulo se ze skřetových úst stejně konejšivě, jako smyslně. Pak Marghul opřel tu nemravnou chlípnou věc o jeho hruď. Elf stydlivě odvrátil pohled, jeho druh se ale nenechal odradit. Pomalu sjížděl dolů až do elfových slabin a pak zas zpátky. Legolas vnímal její tupý hladký necudný dotek na své kůži. Až se konečně odhodlal na tu věc, teď už horkou a mokrou, pohlédnout a dokonce se jí dotknout.
Byla překvapivě hladká a mírně pružila, jakoby byla z pryskyřice. Když ho Marghul políbil, přitiskla se mezi jejich rozpálená těla. Pak se zase odtáhl, jen kousek, sotva na prst a jeho oči při tom vypadaly jak dvojice mokrých ohňů. A bylo to ještě nemravnější, než si elf vůbec dokázal představit.
"Mar… Marg… co chceš… ?" A z jeho podbřišku při tom vystřelovaly hroty slasti, jeden za druhým. Zhora jim však vyrazil naproti strach. Neblahé tušení v elfově mysli protivně hodalo a nedalo si pokoj. Maghul naštěstí chápal.
"Klid! Já vim, Černej buvol je na tebe trochu velkej, co?"
Legolas ustrnul! Ona má ta věcička dokonce jméno? A… takovéhle? Nebyl ale čas se podivovat. Hrubý hlas vášnivě šeptající nemravnosti do jeho ucha mu nedal odpočinout.
"Ale pro mě neni! Pro mě je tak akorát."
Další výstřel rozkoše z jeho klína narazil na pevnou zeď cudnosti před branami jeho ashu. Jeho víčka se přivřela, šíje otřásla a zvrátila nazad.
"Ach…!"
Jistě, tohle! Běželo za tím v jeho nedotčené mysli zmítající se v rozpacích. Dřív, nebo později to muselo přijít. Obraz vymalovaný Marghulem, obraz smyslného nemravného hříchu ho dráždil a zraňoval. Nemůžu! Křičelo to odněkud z vrchu. Numůžu!
A pak zase: Ne, takhle to nejde! Musím najít skulinku ve zdi. Musím ten oheň pustit až nahoru.
Marghul nečekal. Svůdný a žádoucí ho znovu táhl ke kamennému podvodnímu sedátku.

Legolas se rozpačitě kousal do rtu a zůstal stát.
"Nevadí, tak já začnu sám." Odtušil jeho choť a znělo to úplně nevinně. Jenže on zasténal rozkoší, jen tu větu uslyšel. Marghul začne… Zkoušel opakovat v duchu a nedokázal to ani domyslet. Představa toho, co se Marghul právě chystá udělat už na něj však útočila, jako divá šelma.
Jeho protějšek se zatím pohodlně rozvalil na lavici a nespustil z něj při tom své jiskrnné oči.
Jeho ruce pod mléčnou hladinou nezahálely. Zastřené hnědé šmouhy jeho těla byly sice stěží rozeznatelné, Legolas si ale domýšlel. Ach, jak si domýšlel! Z Marghulových okázale rozkošnických vzdechů I hlasitých stonů, z jeho rozechvělých pootevřených rtů i vyzývavách pohledů, co chvíli metaných směrem k němu.
To všechno k elfovi mluvilo svou vlastní svéráznou řečí smyslné lásky.
Jen z obtížemi si připomínal, za čím vlastně přišel a proč je doopravdy tady. Jazyk mu dřevěněl, nohy těžkly a jen fascinovaně zíral na divadlo před sebou.
"Pojď blíž!" Vyklouzlo z Marghulových úst, hladce, jako po másle.
Vyhověl mu a udělal krok dopředu! U všech, valar! Chce-li uslyšet šepot Dha, dárkyně ohně, musí naslouchat! Naslouchat! Je tak tichý, varovala ho Pelyňková. Elfí uši jsou pro něj skoro necitlivé.
Kouřově hnědá dlaň, ještě více ztmavlá horkou slanou vodou po něm chňapla a přitáhla si ho k sobě blíž. Masité rty se opět zmocnily těch jeho a pět hrubých prstů spolehlivě vedlo jeho dlaň na správné místo. Hebké poddajné tělo, které ucítil, zvláštně kontrastovalo s oblým pevným tvarem, který pod ním nahmatal. Černý buvol! Najednou z té velké věci zbyl na omak jen tenhle malý kousek. Zbytek byl tak neuvěřitelně hluboko uvnitř Marghulova těla!
Sevřel ho! Jeho choť zasténal a zvrátil hlavu nazad tak prudce, až vlažné kapky vody z jeho dlouhých loken vystřikovaly na všechny strany. Legolas věděl, co po něm chce. Jenže… nedokázal to. Netroufal si! Bylo to moc! Nějak zvláštně, nepochopitelně moc. Frustrovaně si povzdechl. Nedokáže to! Jeho stisk povolil a ruka pod vodou sklouzla.

Někde mimo ně se mezi tím něco stalo. Něco zvláštního, podivného, něco v Ardě dosud nevídaného.
Některé paprsky ranního slunce, svěží, čerstvě bělozlaté, vzaly na sebe tvar. Aniž ustaly ve svém spěchu, zformovaly se v ruku, drobnou a až k nevíře spanilou. Nehlučnou, jako samo světlo, neviděnou nevnímanou a čirou, jak je i ono.
Pak ta ruka, rychlostí, jíž není v Ëa rovno, zajela mezi Elfovy plavé vlasy. Štíhlé prstíky se vpletly mezi jednotlivé prameny, až byly jeden od druhého k nerozeznání.

Potom prudce škubly!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mirek Mirek | 27. září 2018 v 22:10 | Reagovat

Díky, že jsi se rozepsala a mezi pokračováními nejsou dlouhé pauzy. Líp se to čte...  (a hezky se to čte)

2 Melkora Melkora | Web | 28. září 2018 v 18:08 | Reagovat

Srdečně děkuji! A zároveň se kaji, neboť sebekriticky uznávám, že jsem to poslední dobou trochu zanedbávala. A zatímco jiní autoři politicky korektně mluví o autorském bloku, já se upřímně přiznávám k autorské lenoře.
Nicméně, další kapitola je napsaná, jen ji zeditovat. Takže vytrvej, brzo se dočkáš pokračování.

3 Mirek Mirek | 1. října 2018 v 11:35 | Reagovat

Už se těším...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama