Skřeti, uruci, zlobři, goblini, trollové, jakož i ostatní temné národy! Ale i vy, kteří jste si zamilovali svět zrozený z fantazie britského spisovatele J.R.R. Tolkiena!

Legenda o sexu

26. června 2018 v 1:48 | Melkora |  J.R.R. Tolkien, fanfikce Skřetí mytologie

Konečně se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu... Mrkající





Kdysi dávno, ještě před začátkem času, existovalo vše, z čeho se později zrodil náš svět, v Jednom. Jedno se vzápětí roztrhlo na dva hlavní elementy, Nuna a Dha a daly tím vzniknout Eä, jak ji známe. Od té doby se také začal počítat čas.
Prvotní čas ovšem ještě nebyl takový, jako dnes. Byl zprohýbaný, nespojitý a zakroucený. Tu běžel kvapem, jinde se zas brzdil a opožďoval. A stejný byl i prostor. Zkrátka, nově zrozené jsoucno se od toho dnešního velmi lišilo a mělo s ním jen pramálo společného. Nazývá se Prvosvět.
Nechybělo dokonce málo a i ten by zanikl tak rychle jak se zrodil. Za jeho přežití a přetvoření do podoby dnešního světa vděčíme Burzumovi, kterého elfové nazývají Melkor. Ten totiž vyvolal v předivu prvosvěta nerovnováhu, která zapříčinila, že mezera mezi těly Dha a Nuna obsahující Prvosvět se opět neuzavřela. Proč to udělal? Důvodem byl Dhain oheň.





Když Burzum ještě nebyl ničím víc, než pouhou smělou Nunovou myšlenkou, vydal se vstříc Dha, aby poznaj její tajemství. Objevil při tom oheň planoucí v Dhaině lůně. Byl rudý, horký a smyslný a Burzum po něm okamžitě zatoužil. (Viz legenda o stvoření světa)
Ten oheň se nazývá Gajal a je dárcem života. Chová v sobě nesmírnou sílu a moudrost stvoření a plane jím vše živé. Čím divočeji, čím nezkrotněji ten oheň hoří, tím mocnější je život, který živí. Ovšem tím blíže je také smrti, protože Gajal zároveň stravuje život, který dává. (Viz skřetí nauka o dualitě věcí)
(Pozn.: Málokdo o tom ví, dokonce ani oni sami, ale elfové nejsou zdaleka nesmrtelní resp. neumírající. Pouze dlouhověcí! Své nezpochybnitelné dlouhověkosti dosáhli tím, že utlumili svůj Gajal na takové minimum, že téměř není patrný. Na rozdíl od rozšířeného skřetího předsudku, tedy v sobě svou špetičku Dhaina ohně stále chovají, ačkoliv to na nich není skoro znát. Za onen útlum "vděčí" slzám paní Draut, jimiž tato palčivá bohyně naplnila jejich duše. Viz legenda o původu skřetů)
Burzumova vrozená zvídavost a nedůvěřivost ho rychle vedla k pochopení podstaty Dhaina ohně i k poznání, že jeho tvořivá síla se může naplno projevit jen ve stavu nezřízené chaotické svobody. Proto Dha odtlačil od Nuna dost daleko, aby se dostala mimo jeho dosah. Když pak Dha za odměnu obdařila jeho duchovní formu tělem, sevřel ji do náručí a splynuli spolu v dlouhém milostném obětí.
Nedá se přesně určit, jak dlouho jejich splynutí trvalo (viz. zprohýbaný čas Prvosvěta) Každopádně na blíže neurčený časový úsek se Dha stala Burzumem a Burzum se změnil v Dha (podle jiných variant této legendy ono spojení stále trvá). Během této doby si vyměnili veškeré vědomosti a zkušenosti, které nashromáždili. Dha mu vypověděla vše o Ohni života a naučila ho, jak ho rozdmíchávat. Po té, co se jejich dvě bytosti zase oddělily, byla část Dhaina tajemství opět ukryta, umění smyslné lásky ale zůstalo zachováno.
Když pak na na břehu soumračného jezera procitli první Dhur-hai, Burzumova píseň plná vášně a touhy přivábila do jeho pevnosti Votar-stor (po elfsku Utumno) prvních dvanáct skřetic, dvanáct pramatek (viz. pověst o původu skřetů) Burzum je pojal za manželky a vyučil je v Dhaině umění.


Výsledek obrázku pro sexy melkor


Celá dlouhá léta se pak okolím pevnosti nesly jejich stony a výkřiky a země nad ní se chvěla jejich vášní. Výbuchy Dhaina ohně byly někdy tak silné, že převracely kameny, trhaly skály a obnažovaly rudé krvavé ledví země.
Když pak dvanáct pramatek konečně vyšlo i se svými rodinami z Votar-stor, aby se usadily a žily v zemích, jež jim Burzum daroval věnem, předali tuto dovednost příslušníkům svých kmenů a ty pak zas dál a dál.
Postupně bylo ono umění zdokonalováno a tříbeno, až se vyvinulo v tajnou nauku, pěstovanou, studovanou a vyučovanou skřetími čarodějnicemi.
Dones se nazývá různě! Někdy se jí prostě říká Přímá cesta. Ale protože to byly obzvláště čarodějky Tygřího kmene, které prosluly bravurou a mistrovstvím na poli milostné magie, vžilo se pro ni označení, Učení bílé tygřice.

V čem vlastně spočívá jeho tajemství?
Podle Učení bílé tygřice je Dhain oheň, Gajal, situován na bazi těla, v pohlavních orgánech. Nazývá se Dra-karnuishi, neboli Rudé světlo v klíně. Skřeti věří, že je velmi mocný a když se s ním správně zachází, dokáže se rozhořet do nebývalé intenzity a učinit z majitele mocného čaroděje. Z Dra-karnuishi vedou vzhůru tělem dva magické proudy, dvě Ohnivé řeky, Lum-za-jar. Jsou to toky nestálé a proměnlivé povahy, takže se nikdy nedá přesně určit kudy se ubírají. Na posvátné cestě Lum-za-jar se ovšem nachází šest kouzelných bran, šest uzlů, Ghaku, které stráží vstup do posvátného řečiště. Magický proud Lum-za-jar pak ústí pod kotel Ashu, již rozehřívá a vlévá do ní životní sílu. Pokud Asha není často a důkladně omývána vlnami Ohnivé řeky, ochabuje a odumírá až nakonec ztuhne na chladné, křiš'ťálově průhledné mrtvé prázdno.
Přítomnost Lum-za-jar v těle není samozřejmá. Je třeba je neustále podněcovat, kultivovat a rozšiřovat jejich koryta, aby jejich proud byl co nejspojitější, nejmohutnější a nejširší. Toho je dosaženo pravidelným důsledným cvičením a stimulací šesti Ghaku.
Právě probuzený Gajal dodává skřetím čarodějnicím sílu a povzbuzuje jejich magické schopnosti. Opravdové mistryně ho dokáží zhmotnit ve vlastních dlaních, očích, či ústech a dovedou s ním i spoustu dalších neuvěřitelných věcí.
Jakkoli jsou jako milenky vyhledávané, jsou ze stejného důvodu i obávané. Věří se, že čarodějnice je schopna během milostného aktu svého partnera i zabít.





Elfové versus skřeti:


Elfové pochopitelně žádnou sexuální magii neprovozují. V jejich legendách se krátce mluví o věčném ohni hořícím u kořenů Ardy a o tom, jak Melkor/Burzum před počátkem času pročesával prázdnotu ve snaze ho nalézt. Není z nich ovšem zřejmé, zda se tento oheň dá ztotožnit právě z Dhainým Gajalem. O jeho samotné povaze a důvodu jeho existence nám elfská slovesnost nepodává žádné zprávy.

Jinak, elfí i skřetí přístup k sexualitě je velmi odlišný a u obou ras je zdrojem vzájemného pohoršení.
Zdrženliví a někdy až extrémně upjatí elfové o své vlastní tělesnosti taktně mlčí a to nejtroufalejší, čeho se od nich zatím v tomto směru bylo lze dočkat, je opatrné cudné opěvování krás vytoužené paní.
To vedlo náruživé skřety k domněnce, že jejich elfští bratranci prostě žádnou sexualitu nemají a pokud v nich kdy plápolal plamínek vášně, byl spolehlivě uhašen přívalem slz bohyně Draut. Elfské rozmnožování pak, dle jejich dohadů, probíhá velmi podivným až obskurním způsobem, v němž hraje jistou roli ranní rosa a měsíční svit.
Oproti tomu elfové, kteří si povšimli, že skřeti se množí nejrychleji ze všech národů Ardy, si skřetí smyslnost a promiskuitu oškliví a považují ji za další důkaz jejich nenapravitelné zkaženosti.
Není taky bez zajímavosti, že i prvotní elfové zaznamenali ve svých pověstech zmínku o nářku a sténání, který se linul z Melkorovy/Burzumovi pevnosti. Přisuzují je ovšem údajnému mučení, ke kterému, jak jsou přesvědčeni, uvnitř docházelo.

Co se týče praktické stránky věci, zdá se, že elfové jsou skutečně schopni vydržet bez partnera/partnerky poměrně dlouho a to po celá léta a staletí. Když už vstoupí do manželství, jsou si striktně věrní a ani po smrti jednoho z partnerů nenavazují nové svazky. (Pozn. Jedinou známou odchylkou je Finwë, první král Noldor a otec Fëanora) Pozoruhodné je, že počet potomků je pak poměrně nízký. Obvykle bývá jeden až dva.

Skřeti oproti tomu považují sexuální abstinenci za nežádoucí. (U některých kmenů jsou dokonce patnácti- a šestnáctiletí mladíci rituálně zbavováni panictví čarodějnicemi.) Jejich manželské svazky jsou spíše volnější a vyjímkou nejsou ani mnohočetná manželství, polygynie a polyandrie.

Stejnopohlavní svazky pak nebyly u elfů nikdy zaznamenány. U skřetů jsou naopak velmi časté až běžné, obzvláště pak u kmenů, kde obě pohlaví tráví značnou porci času odděleně. Muži mívají loveckého, či válečnického druha, zvaného ghumtug, ženy pak žijí ve vícečetných společenstvích, sesterstvích. (Není zcela zjevné, kdy slovo "sestra" označuje pokrevní příbuznou a kdy milenku.)
Tomuto uspořádání odpovídá i skřetí mytologie. (Viz vztah Sauron/Melkor a "sesterská" pouta mezi Gothmog a ostatními ohnivými démonkami)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Saurén Saurén | 26. června 2018 v 2:04 | Reagovat

Ta sesterstva skřetic se mi čím dal víc zamlouvají. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama