Skřeti, uruci, zlobři, goblini, trollové, jakož i ostatní temné národy! Ale i vy, kteří jste si zamilovali svět zrozený z fantazie britského spisovatele J.R.R. Tolkiena!

Legenda o dvanácti ohních

21. června 2018 v 22:58 | Melkora |  Skřetí mytologie
Další díl skřetí mytologie je věnován ohnivým bytostem, kteří jsou ve světě Středozemě nejčastěji známy jako Balrogové. Elfové z nich mají hrůzu (jako ostatně téměř ze všeho), protože je považují za nejděsivější a nejvražednější z Morgothových přízraků. Pojďme ale odhrnout záclonu tajemna a podívat se na ohnivé démony severu zblízka.





Ještě před tím, než procitli první hai (skřetí označení pro humanoidy), patřil svět ohni. Divokému živoucímu z lůna všematky Dha. Byl to právě Burzum (Melkor), který ho odtamtud vyvedl na svět, vědom si jeho obrovské tvořivé síly.
Zpočátku byl živoucí oheň spojitý, takže nešlo dobře rozlišit, koho v sobě skrývá. Později se ale z prvotního plamene oddělilo dvanáct hlavních a nejdůležitějších bytostí, dvanáct Bal-(rahh)-ghulug. Někdy se také zve Skarh-Balu-gha, neboli Živoucí plamen tančící v temnotách. (Pozn.: V sindarské elfštině se nazývají Balrogové, v quendi valarauka)
Jako poslední z dvanácti vystoupila z Dhaina lůna paní Gothmog, nejmladší nejbujnější a nejdivočejší z jejích ohnivých dětí. V Gothmožiných starších sourozencích podnítily tyto vlastnosti obdiv a úctu a přestože jinak je hlavních dvanáct ochotno podřídit se máločemu, Gothmog si jejich respekt získala.





Jenže moc ohně umí taky ničit!
Jen co se Živoucí ohně, z pomocí Temnoty, odpoutaly jeden od druhého, rozběhly se z radosti z nabyté svobody do všech hlavních dvanácti světových stran. Divocí a hladoví, bujní a bezstarostní, málem strávili celý nově stvořený svět.
Na poslední chvíli se Temnotě povedlo obrátit Gothmog na svou stranu, ostatních jedenáct následovalo jejího příkladu a přidalo se k němu. Dha pak oněch dvanáct obdařila těly. Jejich neklidné plamenné duše (po skřetím Ash) v nich však nechtěly pokojně prodlívat a vzpíraly se nabízené formě. Proto ani dodnes v některých chvílích není patrné, kde končí Bal-ghul a začíná oheň.
Burzum vyrobil a věnoval Gothmog mocnou zbraň. Ohnivý bič, s nímž pak slavně pochodovala na čele temných armád a vedla jejich vojska do vítězných bitev. Vždy se projevovala jako nejudatnější a nejnebezpečnější bojovnice Temné říše. Dodnes ochraňuje vojáky uprostřed válečné vřavy, vlévá do nich odhodlání a zuřivost.



Některé kasty válečníků věří, že Gothmog a Burzum spolu zplodily potomka jménem Maskhi, který se však bohužel nedožil dospělosti. Jeho duch se ale usídlil v jistém druhu houby, zvaném Lag-rah-(maskhi). Také bývá nazývána Gothmožin hněv, nebo Gohmožina zběsilost. Pokud se (tím správným způsobem a v tom správném množství) užije před bitvou, vyvolá ve vojácích ten správný druh transu, v němž je možné spojit se z duchem samotné Gothmog a získat tak část její síly a nezranitelnosti.

Související obrázek


Bal-ghulug
, neboli Velkých dvanáct, ale nejsou jen hněviví válečníci, chránící děti Temnoty před mocnostmi světla. Byli silami, které od počátku stály po boku Temnoty a napomáhali jí budovat Temnou říši. Nezůstali v tom dlouho osamoceni! V každém plameni i v tom sebenepatrnějším, totiž přebývá některý z jejich potomků, kterých jsou stovky a tisíce. Jejich uměním a silou je to, že dokáží měnit temnotu ve stín.


Elfové versus skřeti:


Původ Živoucího ohně je v elfské mytologii poněkud zastřený. Nejčastěji se předpokládá, že se jedná o duchy Maiar, kteří se přidali k Melkorovi, pánovi Temnoty ještě před počátkem světa. Elfové se děsí jejich stínu, stejně jako jejich neustálé proměnlivosti, nestálosti a nevyzpytatelnosti a považují je za nejhrozivější z Melkorových/Morgothových přízraků.
Gothmog, snad pro její mohutnost a udatnost v boji mají za muže a nazývají ji "králem" balrogů. Elfům neznámým faktem ovšem je, že většina Balrogů jsou ženy!
Elfové také zdůrazňují především destruktivní vražednou stránku Melkorových ohnivých přízraků. V jejich legendách se jedná o nebezpečné zabijáky, kteří účtují s jejich předními hrdiny a kteří jindy zase bývají dalšími elfími hrdiny na oplátku pobíjeni. Bohužel zcela opomíjen je jejich tvořivý potenciál a laskavé stránky. Gothmog je například považována za patronku domácího ohně a sesterské (z našeho pohledu lesbické) lásky (viz dále).

Skřetí přístup k Balrogům, jakožto k bytostem krajně nebezpečným, nevyzpytatelným a potenciálně smrtícím se od toho elfského kupodivu příliš neliší. Přes to je kult - jak ho skřeti nazývají - "Rudého ohně" velmi silný a nějaká forma jeho vyznávání je přítomna v podstatě mezi všemi kmeny. Skřeti si totiž cení především praktičnost a užitečnost ohnivých démonů, která překonává jejich potenciální nebezpečnost. Při každé vhodné příležitosti proto konejší jejich hněv a tiší hlad, ideálně nejrůznějšími obětinami, vhazovanými do posvátných ohňů. Může se jednat o odřezek masa, několik kapek vlastní krve, nebo rovnou nepřátelského zajatce či otroka. Ty ovšem skřeti zásadně neházejí do plamenů živé. Ani ne snad z jakéhosi zvráceného milosrdenství, ale spíše proto, že jim vadí ten křik. Zásadně také neobětují příslušníky vlastního kmene. Vědí totiž, že solidarita a soudržnost je mezi hlavními dvanácti ceněna nade vše a porušit ji by znamenalo definitivně ztratit jejich přízeň.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sauren Sauren | 21. června 2018 v 23:07 | Reagovat

Wow, paní Gothmog je patronkou sesterské lásky. Tak to se mi náramně zamlouvá. :-D

2 Melkora Melkora | Web | 21. června 2018 v 23:12 | Reagovat

[1]: O sesterské a "sesterské" lásce budeme ještě hovořit. Zůstaňte na příjmu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama