Skřeti, uruci, zlobři, goblini, trollové, jakož i ostatní temné národy! Ale i vy, kteří jste si zamilovali svět zrozený z fantazie britského spisovatele J.R.R. Tolkiena!

Legenda o Burzumovi a Draut

19. června 2018 v 11:30 | Melkora |  Skřetí mytologie

Pokračujeme v komplementaci skřetí mytologie. Tentokrát se zaměříme na vztah Melkora a Vardy, jež elfí kánon odbíjí jednou větou, dle skřetů je však jedním z nejzásadnějších fenoménů pro existenci světa jako takového.




Ve skřetí legendě o stvoření světa se vypráví o tzv. Tanci stvoření. Divokém zdánlivě chaotickém víření prvotních entit, z něhož náš svět povstal. Na rozdíl od hudby ainur, kterou uznávají elfové, Tanec stvoření neustal bezprostředně po vzniku světa, nýbrž pokračuje, stejně dynamický a proměnlivý jako když se zrodil. Jen o něco klidnější a pravidelnější.
Co ho vlastně pohání?

Podle skřetů je za to odpovědná vzájemná interakce dvou klíčových mocností v Ëa, Burzuma a Draut. Ta má svůj počátek už v samém formování prvosvěta (viz pověst o stvoření světa).
Vše začalo, když se zrodila Draut a pohlédla vzhůru na Všeotce. Ten k ní záhy promluvil! Slíbil jí, že jí daruje prostor a čas pro její bílý oheň. Slíbil, že jí věnuje trůn, aby v jeho jménu vládla nad nově zrozeným světem. Stačí jen, když se přidá na jeho stranu. Souhlasila a nechala se jím prostoupit podobně, jako se Burzum nechal prostoupit Dha. Od těch dob jsou ona a Burzum protivníci.



Jenže ještě před tím, než se jejich cesty nadobro rozešly, stočila Draut svůj zrak také na Burzuma a Burzum zase zvedl oči k ní. V tom okamžiku po sobě zatoužili. Napřáhli k sobě ruce, ale nedokázali se jeden druhého dotknout.
(Pozn.: Některé legendy praví, že Draut, po té co spatřila Melkora, obrátila se k jeho obrazu, který se zrcadlil na membráně bytí a vtáhla ho dovnitř Ëa, kde ho pojala za manžela. Viz pověst o Manwem.)
Od těch dob kolem sebe krouží, čím více se od sebe na jedné straně vzdalují, tím jsou si na druhé blíž. (Pozn. základní tvar života a jsoucnosti je podle skřetů kruh. Kdo se pustí příliš daleko, dojde nakonec do výchozího bodu. Viz nauka o Ashu.) Jeden druhého se bojí, jeden druhého nenávidí, jeden druhého milují, jako dva opačné póly téhož. Škvíra mezi jejich oscilujícími těly je někdy tak úzká, že je prostým okem nepostřehnutelná, přes to ale stále přítomná. Nikdy ani na jediný okamžik neustanou ve svém tanci, toužíce po dotyku, aniž by jejich touha kdy došla naplnění.




Paní Draut položila své hvězdy do náruče Burzumovy Temnoty a on je v ní chová. Přeopatrně, neboť pokud se někdy v budoucnosti byť jen na okamžik spojí, propadne se svět v jednom jediném obrovitém výbuchu do nicoty.
(Pozn.: Tento fenomén se obráží i v Tolkienově kánonu, v němž síly Temnoty měly problém se "beztrestně" dotknout Silmarillů a síly Světla zase jejich temného protějšku, Jednoho prstenu.)


Elfové versus skřeti:


I elfové mají svou pověst, potažmo proroctví o konci světa. Bylo vysloveno Valou Mandosem a předpovídá, že svět, jak ho známe, bude rozvrácen v obrovské bitvě mezi Temnotou (Melkorem) a Světlem (zbytek Valar), zvanou Dagor dagorath. V níž ovšem zvítězí světlá strana. Pak bude současný svět nahrazen jakousi "upgradovanou" verzí se spoustou světla a zpěvu. (Druhá hudba ainur)
Skřetí verze se v principu příliš neliší. Jen se předpokládá, že za zničení světa nebude zodpovědná válečná vřava, ale že to bude spíše zápolení milostné. Draut a Burzumovi se prý k sobě nakonec povede přiblížit a splynout v jedno, čímž se, jako dva opačné principy, navzájem vyruší. To povede i ke zničení všeho jsoucna.
(Pozn.: Ve skřetím a elfím pojetí neznamená "proroctví" jedno a totéž. Zatímco u elfů je to daná záležitost, pro skřety je to jenom jedna z možností. Proto také, po té co skřetí učenci v Mordoru tuto alternativu prozkoumali, došli k závěru, že svět jedním obrovským sexuálním vzplanutím spíše neskončí. Rychlost, s níž se Dha vzdaluje od Nuna je - díky Burzumovu/Melkorovu časnému zásahu - příliš veliká. Svět ale nemá vyhráno, protože to znamená, že se napřed našponuje, jak kšandy, až se nakonec potrhá, jako staré prostěradlo. Bude za to odpovědný, kdo jiný, než Burzum, jehož síla v čase stále poroste.)

Vzájemná touha Světla a Temnoty je dle skřetího náhledu na svět jedině logická. Podle skřetů totiž nic není absolutní a vše existuje jenom ve srovnání s okolními jevy. Proto nemůže existovat ani Světlo bez Temnoty a obráceně. Obě nejvyšší mocnosti se tedy navzájem potřebují, protože představují své protiklady a obsahují něco, co ten druhý postrádá, co ho přitahuje a co mu chybí k dokonalosti.
Ovšem, vzhledem k tomu, že každý jev si v sobě nese zárodek svého protikladu (viz, skřetí nauka o přirozené dualitě všeho) má i Draut svou temnou stránku a v Burzumovi je něco ze světla. Zatímco Draut se své temné podstaty děsí, Burzum ji zkoumá. Dosud se mu povedlo pochopit, že tajemství náležité interakce s protivným jevem, nespočívá ani tak v jeho naprostém zničení, jako v jejich vzájemné vyváženosti.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Saurén Saurén | 19. června 2018 v 12:45 | Reagovat

Mí Skřetové mu rozumějí. A Elfové jsou úplně mimo jak česká liberální pravice a nová levice dohromady.

2 Saurén Saurén | 19. června 2018 v 12:53 | Reagovat

Těší mě že si skřetové odvodili existenci Hubblovy konstanty. Netěší mne, že tato konstanta závisí na techtlích a mechtlích mého milovaného Melkora a Draut. To snad radši aby svět zanikl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama