Skřeti, uruci, zlobři, goblini, trollové, jakož i ostatní temné národy! Ale i vy, kteří jste si zamilovali svět zrozený z fantazie britského spisovatele J.R.R. Tolkiena!

Skřetí pantheon, první část

12. června 2018 v 23:04 | Melkora |  Skřetí mytologie

Nedávno mi došlo, že mám ve svých textech spoustu skřetích božských entit, stejně jako legend, na které se v různých povídkách odkazuji. Což o to, já je znám, ovšem pro čtenáře, obzvláště pak pro ty nové, to může být poněkud matoucí.
Sedla jsem tedy k počítači a sepsala komplet skřetí mytologii tak, jak byla zatím v textu odhalena. Tady ji máte, příjemnou zábavu.





Ashu: Prvotní živoucí bytost která zde byla ještě před počátkem času hmoty a prostoru, tak jak je známe dnes a obsáhla v sobě všechno, z čeho se náš svět skládá. Včetně všech jeho protikladů. Proto zároveň existovala i neexistovala, byla vším i ničím, byla věčná stejně jako neustále zanikající. (Uruci ji nazývají živoucí prázdno) Svět, dle skřetů, započal roztržením prapůvodního Ashu vedví.
(Pozn.: Z existence Ashu je odvozena skřetí víra v přirozenou dualitu všech věcí a v to, že každý jev v sobě zároveň skrývá svůj vlastní protiklad. Radost smutek, úspěch prohru, slast bolest!
Toto přesvědčení vede k domněnce, že hnát se za dokonalostí, jak to vídáme u elfů, je nesmysl. Podle skřetů je přirozený tvar světa a jsoucna kruh. Pokud se po něm pohybujete tím samým směrem stále vpřed, doputujete nakonec na opačnou stranu. V tomto smyslu jsou extrémní okraje protikladných jevů od sebe neodlišitelné.)


Nun: Jedna ze dvou prvotních bytostí, vzniknuvších roztržením Ashu. Nun představuje mužský princip. Elfové ho nazývají Eru Illúvatar, všeotec.



Dha: Ženská obdoba Nuna, druhá polovina Ashu. Všematka! Elfové nevyznávají žádnou podobnou entitu. Dle skřetů je to proto, že Nun, Všeotec, jim její existenci zatajil. Motivem byla jeho žárlivost a zhrzenost, kterou vůči Všematce pociťoval.



Dha i Nun stojí mimo náš svět. Nun nad ním, Dha pod ním. Svět se nachází mezi jejich těly v prostoru, který vznikl jejich rozdělením.
Skřeti, pokud už berou existenci Nuna na vědomí, vždy vyznávají Dha jako postavu celkově hodnotnější a pro existenci světa důležitější. Ve svých pobožnostech se obracejí k ní.
(Pozn.: V některých legandách je Dha ztotožňována se zemí a je alespoň částečně zavzata do Ardy. Věří se, že její podstatu je možno pochopit, ponoříte-li se dost hluboko.)


Burzum (Madh-Burzum): Temnota. Syn Nuna. Vznikl z jeho myšlenky a byl stvořen proto, aby mu pomohl navrátit ztracenou družku. Elfové ho nazývají Melkor, potažmo Morgoth Baughlir.



Draut: Vládkyně bílého světla. Dcera Dha, zrodila se z jejího těla. Povstala z válečné vřavy proto, aby vyplnila vzniklou prázdnotu svým světlem. Její elfské jméno zní Varda Elentári, nebo také Elbereth.



Světskými obdobami Dha a Nuna jsou právě Burzum a Draut.
Protože Dha, když se oddělila od Nuna, odnesla si s sebou i jeho protiklady, jsou i Draut a Burzum svými protiklady. Ona, ač žena, je spojována s mužským principem. Představuje světlo, horko, strnulost, stálost, vládu, jistotu, věčnost. Ale také smrt! Jejím úkolem je, dávat světu řád. Vidí ho, jako celek. Míří k výškám, tedy směrem k Nunovi. Miluje a nenávidí Temnotu.

Burzum je oproti tomu vyjádřením ženského principu, Všematky Dha. Jeho znaky jsou temnota, chlad, chaos, pohyb, vzpoura a změna. Vládne životu, světu přináší naději. Jeho přirozeným pohybem je klesání. Proto se noří se do hloubky vstříc všematce. Svět vnímá v detailech. Miluje a nenávidí bílé světlo.


Skator: Tajemná říše, jíž si Draut vybrala za svůj domov. Skator leží na západ od Ardy. Draut sídlí na jeho nejvyšším vrcholku, kde strašlivá a bez hnutí, spočívá na svém trůně. Její naprostá strnulost je však jen zdánlivá. Nesmírnou, pro smrtelníky nepostřehnutelnou rychlostí kmitá špičkami prstů své pravé ruky a splétá z mléka své matky Dha paprsky bílého ohně, které ukládá do hvězd.
Podle legendy je to země nehybná, bezútěšná, jako bez života. Nezachvěje se tam ani jediné stéblo trávy, ani lístek nespadne ze stromu. Její obyvatelé se jen netečně plouží kolem, jako zbaveni vůle k životu, oslněni palčivou září, kterou je zaplavuje jejich žhnoucí vládkyně. Nikdo z nich jí nikdy nepohlédl do tváře ve strachu, že by je strávila svým mocným žárem.
(Pozn.: Místo Buzrumova pobytu se periodicky mění, momentálně je to vnější prázdnota za hranicemi Ëa.)


Harg-hab: Má se jednat o zrcadlový obraz Burzuma, zračící se před počátkem světa na membráně bytí. Vstoupil do Ëa, aby se mohl stát chotěm paní Draut.
Jeho existence bývá zmiňována jen v nemnoha skřetích legendách a ani v nich nemá žádnou zvláštní funkci. Vzhledem k tomu, že je manželem Draut, bývá někdy ztotožňován s Manëm, panovníkem Ardy a vládcem větru a všeho v něm. V elfí verzi je Manwë bratrem Melkora a chotěm Elbereth.


Dru: Obří démon, bělostný a průsvitný, téměř neviditelný. Jeho ohromné tělo je tvořeno samými svaly, ale postrádá hlavu. Jedná se o služebníka paní Draut, jež byl vyslán ze Skatoru do Středozemě, aby zajal Temnotu a přivedl ji pod Drautin žhnoucí trůn (viz válka Světla a Temnoty/Druhá válka Valar). Burzum se mu údajně sám vydal, aby ochránil svůj lid.
Elfové mu říkají Tulkas.

Výsledek obrázku pro tulkas


Dvanáct ohňů: Dvanáct legendárních potomků všematky Dha, kteří na počátku světa vyšly z jejího žhavého lůna. Poslední byla paní Gothmog, nejmocnější a nejudatnější bojovnice všech dob, patronka a ochránkyně vojáků.
Tito ohniví duchové jsou velmi svéhlaví, divocí, nezkrotní a nebezpeční. Nikdo přesně neví, kolik jich ve skutečnosti je. Různé legendy udávají různý počet, ale na hlavních dvanácti se více mené shodují všechny. Jejich elfskou obdobou jsou balrogové.
V současné době se ukrývají v lůně Všematky, kam se navrátili po válce s bílým ohněm.

Výsledek obrázku pro balrog fanart


Zong-taar-got: Bývalý otrok paní Draut, osvobozený Burzumem. Později získal azyl v Temné říši a vlčí bohyně Skara-ama (viz dále) ho obdařila podobou vlka. Nejpozoruhodnější na něm je jeho unikátní srdce z ušlechtilého kovu, které plane rudým plamenem. Bohužel však bylo dříve spoutáno bílým ohněm paní Draut. Teprve po tom, co Buzrum ony okovy rozlomil, se mohlo rozhořet naplno.
Jako nikdo jiný v Ardě ovládal řeč kovu a ohně a rozuměl finesám jejich tance. Nebylo kovu, který by nedokázal ohnout a vytvaroval dle své vůle a přimět ho ke spolupráci.
Odměnou za poskytnutou svobodu, vyučoval děti Temnoty svému kovářskému umění a stal se tak patronem všech řemeslníků a těch kdo pracují s čísly.
Podněcován Temnotou, stál u zrodu většiny válečných i jiných strojů, které se postupem času začaly objevovat ve všech Temných říších.
Byl také nejmilovanějším a nejbližším druhem Temnoty, která ho zanedlouho pojala za svého chotě (po elfsku), nebo za (po skřetím) gumthug. Říká se, že to byl právě on, kdo usměrňoval její divoký chaos. O Temnotě se však bohužel také traduje, že byla ve svých projevech přízně poněkud nestálá a Zong-taar-got to nesl velmi úkorně. Musel se vždy hodně snažit, aby si udržel její pozornost. Proto také bývá považován, za patrona rafinovaného milostného svádění.
On sám si říká Mairon, mezi elfy a jejich spojenci je znám jako Gorthaur, později Sauron. Ztotožnění Zong-taar-gota/Saurona s Velkým Okem, které je mezi západními spojenci bráno za jistotu, bývá skřety zpochybňováno.
(Pozn. o vztahu Zong-taar-gota a Temnoty koluje mezi skřety, obzvláště mezi těmi městskými celá řada pikantních historek. Jejich vyprávění se považuje za výtečnou zábavu.)



Amboruuk/Bronzová bohyně: Dcera Gothmog a Saurona. Patronka alkoholu (viz legenda o zrození pálenky)
Žádná její obdoba mezi elfy pochopitelně není.

 
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama