Skřeti, uruci, zlobři, goblini, trollové, jakož i ostatní temné národy! Ale i vy, kteří jste si zamilovali kouzelný svět zrozený z fantazie britského spisovatele J.R.R. Tolkiena!

Únor 2016

Nejvzácnější květina

28. února 2016 v 12:43 | Melkora |  Tolkienovská fanfikce, slash
Marghulovy líné úvahy po milování.
Tato povídka se časově odehrává někdy mezi koncem Pohádky o krásce a skřetovi a začátkem Domácí fronty. Nějakým způsobem se mi podařilo vyrobit povídku ratingu M, ačkoliv se v ní v podstatě jen mluví.

Romance, fluff, náznak erotiky, rating M

Slohové cvičení pro Stevena Kinga

27. února 2016 v 2:05 | Melkora |  Politika, kultura aneb co se jinam nevešlo
Steven King (pro ty, kdo o něm nikdy neslyšeli jedná se o amerického spisovatele, autora hororových a napínavých kasových trháků), doporučuje začínajícím autorům, aby prováděli malá slohová cvičení a pokoušeli se popisovat to, co znají a vidí kolem sebe. Nikterak doslovně, ale pomocí náznaků a nápadných rysů tak, aby čtenář nebyl zahlcen, ale přes to byl v obraze.
Nuže, tady je můj pokus! Posuďte sami, jak se mi to povedlo.

Na domácí frontě, epilog

24. února 2016 v 0:35 | Melkora |  Na domácí frontě

Jednoho krásného dne se Marghul rozhodl, že je na čase, představit svého nového ghumtug rodině. Věci se bohužel nehýbaly zrovna přesně tím směrem, kterým možná doufal.Naštěstí vymyslel plán, jak obrátit skřetí veřejné mínění v jejich prospěch.
Míříme do finále

AU, nebo chcete-li skok časem, Legolas/OSC, Romance/erotika, GangBang (náznak), Rating M

Na domácí frontě, patnáctá kapitola

24. února 2016 v 0:16 | Melkora |  Na domácí frontě
Jednoho krásného dne se Marghul rozhodl, že je na čase, představit svého nového ghumtug rodině. Věci se bohužel nehýbaly zrovna přesně tím směrem, kterým možná doufal.Naštěstí vymyslel plán, jak obrátit skřetí veřejné mínění v jejich prospěch.
Míříme do finále

AU, nebo chcete-li skok časem, Legolas/OSC, Romance/erotika, GangBang (náznak), Rating M

Teror politické korektnosti

23. února 2016 v 14:30 | Melkora |  Politika, kultura aneb co se jinam nevešlo




I.

Bílí bohatí heterosexuání muži vynalezli termín politická korektnost. Má se jednat o soubor jakýchsi cenzurních nařízení, vnucených nám zlou Evropskou Unií, zlými neziskovkami, zlými minoritami a podobnými pochybnými spolky povstalými z prachu a stínů politické periferie. A je to prý největší zlo od dob Hlavní správy tiskového dohledu, založené v padesátých letech komunistickou stranou. Trvají na tom, že pokud si hydra politické korektnosti prosadí svou, bude to znamenat konec svobody slova tak, jak ji známe a milujeme.
O co jde? V podstatě o to, že na rozdíl od svých kolegů disidentů, kteří byli stíháni a perzekuování, pokud se odvážili vyjádřit nesouhlas s vládnoucí totalitní ideologií, nemohou už jejich dnešní nástupci z řad bohatých a mocných nadávat ostatním do negrů a buzerantů a posílat ženy zpět do kuchyní a to přes to, že je to super zábava. Tedy, upřímně řečeno, mohou a také tak zhusta činí. Ovšem, obvykle se najde někdo, kdo jim to vyčte a tu srandu jim zkazí.
A to je, přátelé, onen teror!
Protože proto byl stvořen náš svět, aby se v něm bílí bohatí heterosexuální muži mohli dobře bavit.


II.

Nepleťme si pojem a průjem! Nikdo vám nebere vaše svaté právo na dobrou zábavu. Jde o to, že když se bavíte na účet někoho poníženého a utlačeného, někoho, kdo byl nespravedlivě odsunut na okraj naší společnosti a pokud je pointou vašeho vtipkování právě ta vlastnost, která zapříčinila jeho vyloučení, neříká se tomu humor, nýbrž šikana.


III.

Chtějí-li se bílí heterosexuální muži bavit na úkor ponížených a vyloučených, často se odvolávají na svobodu slova. Obvykle při tom používají spoustu vznešeně znějících frází o zhoubné cenzuře, tvůrčí svobodě o očišťující kataklizmatické roli humoru ve společnosti, o odvážném porušování tabu a zavedených společenských norem přinášejícímu katarzi a pokrok. Někdy zabrousí do historie a zmíní se o významných humoristech, rovněž (!) pronásledovaných za svou tvorbu a cítí se při tom nejméně jako Karel Havlíček Borovský.
Tak se nad tím zkusme zamyslet!
Karel Havlíček Borovský byl význačným umělcem a společenským kritikem, který ve svých dílech upozorňoval na zkostmatělost a přežilost tehdejšího politického uspořádání. Jak se ukázalo, významné části bohatých a mocných se to jevilo jako urážlivé a jali se autora pronásledovat, perzekuovat, až ho nakonec vyhnali ze země. Pro své příznivce z řad pokrokově smýšlejících lidí se však stal vzorem a inspirací.
Oproti tomu, součastný "politicky nekorektní humor" se podobá spíš tomu, když se, s odpuštěním, uprdnete ve společnosti. Ano, porušili jste jisté tabu. Ano, odmítli jste respektovat zavedené společenské normy. Možná si i myslíte, že jste vtipní, ve skutečnosti kolem sebe ale jen šíříte odporný puch.


IV.

Vážení umělci, kteří vykřikujete "cenzura" pokaždé, když se vás někdo pokusí pokárat vás za vaše xenofobní sexistické výroky! Zdá se, že jste zcela nepochopili, co se vlastně skrývá pod pojmeme demokracie.
Předně, demokracie neznamená že si můžete kdekoliv, dělat cokoliv. Existují určitá pravidla, která jsou závazná pro všechny. U nás například platí, že nemůžete srát na chodníku. Ačkoliv je to zcela přirozený tělesný pochod, ačkoliv to děláme všichni. Prostě jsme se jen jako lidstvo dohodli, že to nebudeme dělat na chodníku, protože to smrdí a neradi do toho šlapeme.
Serte si! Ale na místech k tomu určených, kde bude vaše hovno hygienicky zpracováno tak, aby neobtěžovalo ostatní.

A s verbálními exkrementy se to má zrovna tak!

Sexuální výchova pro muže

16. února 2016 v 2:20 | Melkora |  Feminismus a ženská práva
V době po aféře se sexuálním obtěžováním v Kolíně nad Rýnem se rozhořela vášnivá debata o sexuálním násilí. Vyplynula z ní jistá znepokojivá fakta, například to, že spoustě mužů chybí elementární povědomí o tom, co je a co není sexuální násilí. Někteří z nich mají jakési vágní povědomí o poťouchlých cizincích číhajících v tmavých koutech na kolemjdoucí ženy, tím to ale končí. Elementární fakta jim zcela unikají!
Obviňuji náš školský systém, který prostě totálně selhal a nepoučil muže o tomto závažném tématu. V důsledku toho mnozí tápou až do hluboké dospělosti.
Rozhodla jsem se to napravit!
Nuže, milí pánové, čtěte!

Na domácí frontě, čtrnáctá kapitola

16. února 2016 v 1:47 | Melkora |  Na domácí frontě
Jednoho krásného dne se Marghul rozhodl, že je na čase, představit svého nového ghumtug rodině. Věci se bohužel nehýbaly zrovna přesně tím směrem, kterým možná doufal.Naštěstí vymyslel plán, jak obrátit skřetí veřejné mínění v jejich prospěch.
Pokračujeme v krasojízdě.
AU, nebo chcete-li skok časem, Legolas/OSC, Romance/erotika, GangBang (náznak), Rating M

Další (už ani nevím kolikáté) stanovisko k sexuální aféře v Kolíně nad Rýnem

10. února 2016 v 21:23 | Melkora |  Sexuální násilí v Kolíně nad Rýnem
V noci z 31.12 na 1.1. tohoto roku došlo v Kolíně nad Rýnem k sérii útoků převážně na ženy. Útoky se odehrály v ulicích města během silvestrovského veselí. Pachatelé byli silně podnapilí a patřili dle všeho k jistému marockému gangu, který v dané oblasti operuje už léta. Své oběti si nevybírali podle nějakého klíče. Útočili na ženy bez ohledu na jejich barvu, vyznání, či vzhled. Okrádali je a sexuálně obtěžovali. Policie celou situaci trestuhodně zanedbala a pokud už se napadených někdo zastal, jednalo se spíše o náhodné svědky celé události. (Včetně několika syrských uprchlíků, přítomných mezi slavícími masami.)
K celé události jsem vydala ne jedno, ale hned tři stanoviska a byla jsem přesvědčena, že je to víc než dost.
Nebylo! Celá ta neblahá událost se mi vrací, jako nějaký mstivý duch dávno pohřbeného předka. Není snad jediné facebookové debaty! Jediného "prouprchlického" článku, jediného mého veřejného postu, kde by ji na mě nějaký vášnivý obránce "našich žen" nevytáhl, jako jasný důkaz toho, jak moc jsou muslimští barbaři nebezpeční a jak si je musíme držet dál od naší krásné otčiny.
Fobové silvestrovské násilí v Kolíně nad Rýnem prostě zbožňují!
A já se jim ani nedivím! Konečně, na rozdíl od mnoha dalších zpráv o miriádách sexuálního násilí spáchaných uprchlíky na "našich" ženách, které se později ukázaly jako vyfabulované, tohle sice také nespáchali uprchlíci a možná ani muslimové, ale aspoň se to opravdu stalo.
Nuže, milí fobové! Máte-li pocit, že kolínský incident je dostatečným důvodem nepustit si do země jediného muslima, tak si poslechněte tohle.
Nepamatuji, kdy bych nevyrazila na nějakou zábavu a nebyla tam obtěžována nějakým přiopilým Čechem, někdy i dost agresivně. Jeden mě dokonce sledoval až domů, kde se na mě pokusil zaútočit. Čeští muži na mě vulgárně pokřikovali, dělali mi nemravné návrhy, dotýkali se mě bez mého dovolení, někdy dokonce i na intimních místech. Češi mi opakovaně zaplevelují webové schránky nejrůznějšími oplzlostmi, někdy jen slovními, jindy i s obrázky. Několik českých mužů se přede mnou odhalilo, dva před mými zraky dokonce masturbovali. Ačkoliv dlužno dodat, že jedna s těch dvou radostí se odehrála v blízkosti školky, takže terčem tohoto českého perverzáka mohly být i tamní ratolesti.
Krátce po kolínských událostech se mezi místními žadateli o azyl spontánně vytvořila iniciativa s názvem Syrians against sexism, jejíž přívrženci, syrští muži(!) kolektivně odsoudili násilí na ženách a začli se Němkám aktivně omlouvat za své... Co vlastně? Krajany? Nikoliv! Souvěrce? O náboženském vyznání kolínských útočníků, mají-li jaké, nám není známo nic bližšího. I přes to se tito muži odhodlali k činu.
A Češi? Pocítili snad oni někdy potřebu se, po vzoru syrských mužů, distancovat od agresivního chování svých vlastních krajanů? Dokázali se někdy hlasitě a bezvýhradně postavit na stranu jejich obětí?
Nikoliv! Dokonce ani ti, kteří se podobného chování sami nedopouštějí a neschvalují ho. I v jejich vyjádřeních je vždycky nějaké to, ale!
Někteří z nich tyto a podobné útoky vnímají jako příležitost zažertovat si na téma "erotika, erotika, proč se nás tak mocně týká". Jiní bagatelizují vinnu pachatelů s tím, že se jedná o sexuálně frustrované nebožáky, kteří se jen potřebují vybouřit, případně svádějí jejich přečiny na alkoholem ovlivněnou ztrátu soudnosti. Přesvědčují mě, že si tito násilníci údajně nezaslouží můj hněv, ale spíš lítost a soucit. Další zase trvají na tom, že jsem přecitlivělá, když si stěžuji. Konec konců, k narušení mé tělesné integrity nedošlo, takže prý se vlastně vůbec nic nestalo.
Pak tu existuje jistá až znepokojivě početná skupina Čechů, která je dokonce přesvědčena, že za násilí na mě spáchané nesu odpovědnost... já! Že prý se nemám nikde courat, navíc sama, bez mužného ochránce, který by dal ostatním nápadníkům (!) jasně najevo, že tahle věcička už má svého majitele. Pro jistotu ještě jednou! Existuje relativně velká skupina Čechů, kteří veškeré výše popsané chování považují za běžné dvoření a sexuální obtěžování chápou jako narušení majetkových práv jiných mužů.
Za zmínku snad ještě stojí taková typicky česká reakce následující po tom, co se ženy začnou aktivně dožadovat ochrany před agresivními Čechy. Obvykle totiž bývá, jak to říci, taková nějaká ukřivděná. Čeští muži prostě odmítají přijmout jakákoliv opatření na ochranu žen, která by jim způsobila sebemenší nepohodlí, či jakkoliv znepřístupnila ženské tělo. Za to, když přijde na nepohodlí ženské, to jim žádná oběť není příliš velká. Nahnat ženy, které majetnicky považují za své, do "bezpečí" domovů a nechat je tam zavřené, jim nečiní sebemenší potíže.
Tak, a teď mě zkuste přesvědčit, že Češi nejsou nebezpeční agresoři a že by v zájmu všech žen libovolného vyznání, národnosti, či barvy pleti neměli být eliminováni z této země.

Na domácí frontě, třináctá kapitola

10. února 2016 v 0:11 | Melkora |  Na domácí frontě
Jednoho krásného dne se Marghul rozhodl, že je na čase, představit svého nového ghumtug rodině. Věci se bohužel nehýbaly zrovna přesně tím směrem, kterým možná doufal. Naštěstí vymyslel plán, jak obrátit skřetí veřejné mínění v jejich prospěch.
Pokračujeme v krasojízdě.
AU, nebo chcete-li skok časem, Legolas/OSC, Romance/erotika, GangBang (náznak), Rating M

Otec byl toho večera poněkud neklidný, aneb hororová noc

5. února 2016 v 21:17 | Melkora |  Recenze, filmové a literární

Jednoho dne jsme se s drahou polovičkou rozhodly, že si uděláme hororovou noc. Nakoupily jsme litry alkoholu, přichystaly hory jídla, sehnaly příslušné tituly, které jsme pečlivě vybraly s ohledem na jejich pověst, příznivé recenze a oblibu u diváků.
Pohodlně jsme se uvelebily na posteli a pak už stačilo jen kliknout a začal ten horor. Bohužel ale často spočíval v něčem jiném, než měli autoři původně na mysli.