Skřeti, uruci, zlobři, goblini, trollové, jakož i ostatní temné národy! Ale i vy, kteří jste si zamilovali kouzelný svět zrozený z fantazie britského spisovatele J.R.R. Tolkiena!

Volné variace na téma Prague Pride

19. srpna 2015 v 17:53 | Melkora |  Politika, kultura aneb co se jinam nevešlo


I. Lidem, kteří říkají, "já ale nejsem homofobní, mám mezi homosexuály spoustu přátel."

Milí, zlatí! Přestaňte už konečně omílat tu mantru o vašich homosexuálních přátelích, kterých máte údajně spoustu a zamyslete se nad tím, co to vlastně plácáte. Přítel, velectěná heterosexuální majorito, je totiž někdo, s kým zajdete po práci do hospody na pivo, probíráte s ním své rodinné problémy a zaplatíte za něj útratu. Někdo, na koho si uděláte čas, i když byste mohli hrát svou oblíbenou počítačovou hru, nebo koukat na film s Burianem. A nemrzí vás to! Přítel je někdo, s kým jedete na dovolenou, opalujete se na pláži, koupete se v moři, večer vymetáte bary a náramně dobře se u toho bavíte. Je to někdo, komu svěříte své děti na hlídání, když se chystáte vyrazit s manželem/manželkou večer do kina nebo na večeři a nepochybujete o tom, že vám je vrátí v pořádku. Tomu se říká přátelství!

Takže se laskavě proberte! Nemáte ŽÁDNÉ homosexuální přátele a těch pár teplých známých, kterými snad disponujete, vám slouží maximálně k tomu, abyste se s nimi producírovali ve společnosti, na očích svých heterosexuálních přátel, a demonstrovali tím, jak jste (na rozdíl od těch buranů) úžasně tolerantní. (Což nejste!)


II. Homofobie v Čechách

Jak jsem pozorovala, homofobie se v Čechách dělí do dvou proudů.
Ten první bych si dovolila nazvat homofobie obecná, nebo také, mám-li být popisnější, hlavní proud.
Ten se vyznačuje otevřenou, přímočarou a nepokrytě projevovanou nenávistí vůči čemukoliv neheterosexuálnímu, či genderové normy porušujícímu, byť by to měl být jen čtyřletý chlapeček hrající si s panenkou.
Jeho reprezentati bývají obvykle příslušníky tzv. střední třídy a mívají ve zvyku označovat sami sebe za "slušné občany". Jakoby z nich pouhé placení daní, na něž se tak rádi odvolávají, (alespoň tedy pokud zrovna nejsou na pracáku) dělalo dobré lidi.
Často říkají věci jako "homosexualita ohrožuje tradiční rodinu", nebo se spokojí s lakonickým "odporný buzeranti", či neméně výstižným "já bych z toho blil". Někdy se také dušují, že jim homosexualita nevadí, ovšem pod jistou podmínkou. Přesněji řečeno po striktním splnění celého komplexu složitých podmínek, které povedou k tomu, že je homosexuálové přestanou obtěžovat svou trapnou existencí.
Samozřejmě, mluví-li tito lidé o homosexualitě, mají tím standartně na mysli, homosexuální muže. O dalších četných variantách k heteronormativitě buď ani netuší, či se o ně prostě nezajímají. Někdy se dokonce aktivně brání cokoliv se o nich dozvědět.
Nevím, proč je tomu tak! Snad, že je mužská homosexualita to jediné, co jsou jejich zglajchštatované mozky ještě schopny pojmout. Snad, že se to toho dalšího jiného bojí přeci jen o něco více, než pouhých gayů. Nebo možná mají dojem, že kdyby připustili, že svět kolem nich není tak šablonovitý, černobílý a přehledný, jak si vysnili, ztratili by se v něm.
Možná není náhodou, že nejhlasitějšími mluvčími tohoto proudu jsou muži. Děsí je snad, že lesbická láska existuje i mimo sféru jejich oblíbených erotických filmů plných mladých úslužných a konvenčně atraktivních žen, které nakonec stejně všechny touží po jediném a tím je heterosexuální samec? Vyhovuje jim představa, že to nejhorší, co se jim tam venku může stát je, že se k nim nějaký muž zachová stejně, jak se oni chovají k ženám, zatímco jejich domovy zůstanou poklidnými ostrovy jistoty, v nichž je jejich manželky nikdy neopustí, protože oni sami jim nebudou schopni dát tolik, co jiná žena?
Kdo ví? Možných vysvětlení se nabízí celá řada. Každopádně zástupci této skupiny často deklarují, že se cítí být ukráceni na svých právech, pokud je někomu neheterosexuálnímu věnována byť jen špetička pozornosti. Asi je zatím nikdo neinformoval, že na pocit nadřazenosti žádné právo nemají.

Co se toho druhého proudu týče, to už je trochu tvrdší oříšek. Jedná se totiž o homofobii "vyšších vrstev", tedy vzdělaných městských intelektuálů, pyšnících se svou vlastní tolerancí. (Netřeba snad dodávat, že se jedná o samozvané "vyšší vrstvy" stejně, jako jsou samozvaní tzv. "slušní občané".)
Ne, tedy že by tihle dobráci měli na homosexualitu nějak diametrálně odlišný názor než ta předchozí parta, pouze jim vadí představa, že by si měli v čemkoliv zadat s těmi "burany" pod sebou. A protože k jejich představě buranství patří i přímočará primitivní homofobie, mívají ve zvyku se proti ní halasně vymezovat. Což některé nebohé příslušníky "queer" komunity tak zmate natolik, až nabydou přesvědčení, že takhle vypadá tolerance.
Homofobie "vyšších vrstev" bývá latentní. (Na zahraničním webu jsem dokonce objevila moc hezký termín "dietní homofobie") Projevuje se prohlášeními jako, "ale oni za to přece nemohou", či variacemi na téma "buďme na ně hodní", pronášenými s blahosklonným úsměvem na tváři. Fanoušci tohoto druhu "tolerance" si s náramným nadšením, přidávají na FB do přátel gaye, či se s nimi rovnou producírují ve společnosti před svými heterosexuálními(!) přáteli a vykřikují při tom cosi jako, "podívejte, jak jsem tolerantní". (Homosexuálními přáteli zhusta bývají právě gayové, lesby příliš nefrčí.)
Přislušníci vyšších vrstev se také často nechávají vidět na Prague Pride. To nechávají vidět zdůrazňuji, protože pokud si jich v průvodu nevšimne nikdo z jejich heterosexuálních přátel (v případě politiků voličů), považují svou účast za ztracenou. Naštěstí se to dá v dnešní moderní době vyřešit sdílením důkazního materiálu na vlastní FB zdi.
Potíž je ovšem v tom, že jejich tolerance bývá, podobně jako u homofobů hlavního proudu tolerancí "od camcaď, po camcaď." Registrované partnerství? Ale jistě! Svatby? Adopce? Umělé oplodnění? No, to už snad trochu přeháníte! Důstojná reprezentace v médiích a veřejném životě? Nebuďte malicherní! Ukončení diskriminace? Jaká diskriminace? Žádnou nevidím!
A v neposlední řadě tu samozřejmě máme jejich nevývratné přesvědčení, že za svůj "tolerantní postoj" si zaslouží nehynoucí vděčnost "homosexuálů" a v podstatě všech.


Oba hlavní homofobní proudy se v českém prostředí ptakticky míjejí a jejich jednotliví zástupci sebou navzájem hluboce pohrdají. Mohli bychom donekonečna spekulovat, který z nich je horší, ovšem jaký by to mělo smysl?! Podle mého by stejně bylo ideální, kdyby se všichni jejich zastánci láskyplně objali, odhodili vzájemné rozdíly a za radostného zpěvu prostonárodních písní odtančili na smetiště dějin.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Milující "Zlatokopka" Milující "Zlatokopka" | E-mail | Web | 8. září 2015 v 22:01 | Reagovat

Dobrý článek :)

2 Melkora Melkora | Web | 9. září 2015 v 9:13 | Reagovat

Děkuji!

3 Kory Kory | Web | 6. ledna 2017 v 11:55 | Reagovat

Ten druhej typ asi neznám.

4 Melkora Melkora | Web | 7. ledna 2017 v 7:39 | Reagovat

[3]: Pak k nim pravděpodobně patříte.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama