Skřeti, uruci, zlobři, goblini, trollové, jakož i ostatní temné národy! Ale i vy, kteří jste si zamilovali kouzelný svět zrozený z fantazie britského spisovatele J.R.R. Tolkiena!

Kapitola třetí

18. května 2015 v 12:32 | Melkora |  Mytologie Kachního lidu
Když jsou ve Středozemi Angličané a Finové (svým způsobem), proč by tam nemohli být Židé? Toto je velkolepá historie židogoblinů z Kachního kmene, jak ji zanamenal slovutný Kachní prorok Mouchýš na útěku z elfského zajetí, cestou do Bažiny Zaslíbené.
Parodie/humor, Silmarillion/Starý Zákon crossover, Rating G





"No, jo!!"
Dumal prorok překotně.
"Promluvit! To se snadno řekne! Jenže přece těm trumberům nepověsím na nos, že se se mnou Velká Temnota zas až tak dvakrát ochotně nebaví. Upřímně řečeno, kolikrát mám co dělat, abych ji vůbec zaslechl a často si musím domýšlet, co mi to vlastně chtěla říct. No, a je fakt, že jsem si toho párkrát domyslel celkem dost."
Připustil kajícně.
"Možná právě proto se na mě zlobí."
"A možná", hloubal dál, "jsem to s tím útěkem celé nějak špatně pochopil. Je nakonec pravda, že mě v mém záměru nepodporovala až tak nadšeně, jak jsem svým goblinům tvrdil."
"A teď s Ní ze všeho budu nakonec muset nějak promluvit. Jak Jí sobě dát vědět? Možná, kdybych vylezl na nějaký hodně vysoký kopec a zamával na Ni..."
Rozmýšlel, když tu jeho zrak padl na nedaleký vršek, který nedávno dorazivší gobliní poutníci začali pro jeho mírně našedlou barvu ihned nazývat Siváň. Nešťastně si povzdychl. Hlavou mu prolétlo, že už stejně nemá co ztratit a tak se tam s hlasitým funěním, o to však odhodlaněji vydal a všechny zvídavé otázky nevrle odbýval s tím, že tam má schůzku s Velkou Temnotou, proč zrovna tam, do toho nikomu nic není, co tam spolu budou probírat, to nikoho nemusí zajímat, jak dlouho tam bude, to se uvidí a ať dají pokoj a trpělivě čekají s jakou se vrátí.

Mezi tím se za Hradbami Noci ve svém paláci na své oblíbené lenošce rozkošnicky protahovala Velká Temnota. Znovu, jako už tolikrát jí prolétlo hlavou, co že to bylo od od ostatních valar za pitomý nápad vypovědět bohyni tmy a chaosu zrovna sem. Nakonec vždycky usoudila, že se to dá vysvětlit snad jedině onou komicky plýtvavou záplavou světla, kterou jim na jejich domovy v Amanu neustále vrhá zřejmě už definitivně naprosto šílená Varda - díky čemuž, všichni, kteří během soudního procesu rozhodovali o její budoucnosti, trpěli úžehem.
"Taky bylo štěstí," rozvažovala dále, "že můj milovaný bratříček Manwe je takový zápecník, takže ho ani ve snu nenapadne vytáhnout paty z Taniquetilu. Natož, aby se někdy šel mrknout, jak to vypadá ve Vnější Prázdnotě. Kdyby jen tušil, jak blízko je z ní do Ardy! Že stačí sotva natáhnout ruku a... A, sakra!"
Šťavnatě zaklela, nemilosrdně vytržena jakýmsi otravným hlukem linoucím se zevnitř jsoucna ze své odpolední siesty. Někdy byla blízkost Ea pořádně k vzteku!
Zdráhavě vstala z gauče a zvědavě nakoukla do Ardy, aby se dozvěděla, kdo si ji to dovoluje takhle drze vyrušovat a proč u toho tak příšerně řve. Trochu jí při tom zatrnulo, protože onen skřehotavý hlas ozývající se zvenčí a naléhavě se dožadující její přítomnosti, se jí zdál až nápadně povědomý. A taky že ano! Stačil jediný pohled a její nejčernější obavy se potvrdily.
"Eru!"
Povzdechla si nešťastně.
"Už zase, Mouchýš! Tak co po mně bude chtít tentokrát? "
A napadlo ji, že vidina poklidně stráveného odpoledne se opět jednou rozplynula v nenávratnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama