Skřeti, uruci, zlobři, goblini, trollové, jakož i ostatní temné národy! Ale i vy, kteří jste si zamilovali kouzelný svět zrozený z fantazie britského spisovatele J.R.R. Tolkiena!

Kapitola šestá, O původu skřetů

25. května 2015 v 23:23 | Melkora |  Pohádka o krásce a skřetovi - LOTR FF
Tato povídka se odehrává v alternativním světě, v němž Válka o prsten neskončila drtivým vítězstvím sil západu, ale nemastnou, neslanou plichtou. Uruk Marghul i jeho elfský zajatec pokračují v cestě na severovýchod. Tentokrát bez erotiky, ale se spoustou skřetí mytologie

AU, Drama/Romance, Slash, Pairing Legolas/Originální skřetí charakter, Rating zatím PG 13, ale když vydržíte, začne to být i šťavnatější





Celý zbytek dopoledne Legolas jen ohromeně naslouchal. Skřetovi bylo zřejmě do řeči, nebo se možná nudil, nebo ho jenom otravovalo to ustavičné ticho. Buď, jak buď, rozhodl se, že svému zajatci vyjeví pradávnou historii svého národa, předávanou, jako drahocený klenot, z jedné generace uruckého lidu na druhou.
Slovo za slovem, věta za větou se linuly z jeho úst a šokovaný Legolas se sám sebe tázal, zda ho náhodou nešálí smysly. Celý život věřil, že tyhle bytosti nemají pražádné povědomí o toku času. Učili ho, že skřeti nejsou nic víc, než ubohé stvůry nedbající na minulost, děsící se budoucnosti a přítomnost že je pro ně naplněna nikdy nekončícím strádáním. Ve všech písních, které kdy slyšel v hlubokých hvozdech zpívat elfské bardy, stejně tak jako v příbězích, vyprávěných bojovníky po večerech u táborových ohňů, vystupoval tento lid jako chatrný žalostný stín skutečné existence. Jako pouhý výsměch opravdovému životu, kterému jen sám Illúvatar dokáže vdechnout nefalšovanou vznešenost a který Morgoth, černý nepřítel Ardy, kdysi obludně znetvořil v hlubokých jamách svého pekla.
A teď se po jednou před jeho užaslýma očima začaly odvíjet nové neznámé obrazy, které pro něj svým hrubým hlasem a ledabylým přednesem vymaloval tenhle prostý voják. Bez hudby a bez veršů, v holých stručných větách. Tím více fascinující, že ten příběh už znal. Pověst o stvoření Ardy a zrození Ilúvatarových dětí uměl každý z jeho sindarských bratří téměř nazpaměť a on by býval nikdy neuvěřil, že si ho vyslechne i od skřeta.
"Existuje dvanáct hlavních skřetích kmenů."
Vykládal Marghul.
"Řiká se, že je to podle dvanácti matek, který vyšly v požehnanym věku temnoty z pevnosti Votar-stor. Tu pro ně měl, ze záhybů těla bohyně Dha, vybudovat pán temnoty Madh Burzum, jako na obranu před vládkyní bílého ohně, bohyní Draut. Teda... vono vlastně existuje víc verzí. Podle některých Dha a Burzum splynuli v jedno, podle jiných zase ne. Další třeba oproti tomu Dha vůbec neuznávaj a tvrděj, že existovala jen jedna velká matka a to byla právě Temnota sama. Protože ve skutečnosti to vlastně od začátku byla ženská... což podle mě nedává moc smysl. Další trvaj na tom... no, to je fuk, protože je logický, že správná z nich může bejt jen jedna. Já ti povím tu Buvolí. Ne, že by byla o něco lepší, nebo tak. Akorát, že ji znám nejlíp."
Nepřestával skřet drmolit, až z toho chudáku elfovi šla hlava kolem.
"Počkej!"
Vpadl mu do řeči, jen co dostal příležitost přerušit ten zmatený proud slov.
"O jaké buvolí verzi to mluvíš? A kdo je Dha? A jakých dvanáct kmenů? U všech valar! Ať to dává smysl!"
Skřet se zarazil a věnoval Legolasovi jeden dokonale přezíravý pohled. Pak si útrpně povzdychl a začal na novo tentokrát o něco pomaleji.
"Kdysi dávno, v požehnanym věku vyšlo z pevnosti Votar-stor dvanáct matek, který před tim pojal za manželky Pán Temnoty. Každá z nich porodila šest dcer. Každá dostala věnem kus země, aby měla se svou rodinou, kde žít a každý daroval jedno ochranný a pomocný božstvo, aby jí sloužilo. Říká se, že pramáti Shaataz měl ze všech svých žen nejradši. Proto jí taky obdaroval největším dílem temnoty, aby se z ní stala mocná a silná válečnice. A na cestu ji vybavil ne jednim, ale rovnou dvěma ochráncema. Buvolí krávou Naga-mhad a beranem Khalou. Za domov jí určil rozlehlý a široký pláně na severovýchodě, plný početných a skvěle živených stád, který ji i jejim dětem navždy zajistí dostatek jídla, takže nikdy nebudou muset trpět nouzí. No a nám ze severovýchodu se podle Naga-mhad říká Buvolí kmen. A kraji, kde žijem, zase Buvolí pláně."
Legolas skřetovi naslouchal s očima na vrch hlavy. Náhle mu jeho vyprávění začlo být v čemsi povědomé.
"Pán temnoty! Pán Temnoty!"
Opakoval si po něm v duchu. To nemůže být nikdo jiný, než....
"Morgoth Bauglir!"
Hlesl téměř bez dechu a celý se otřásl odporem, jen při pomyšlení na to gigantické zlo.
"Co?"
Pohlédl na něj Marghul bez sebemenší špetky vzrušení.
"O nikom takovym jsem v životě neslyšel."
Elf ale neměl sebemenší chuť ono zlořečené jméno vyslovovat dvakrát. Jen z pouhé zmínky o té nečisté bytosti mu naskakovala husí kůže.
"Ty... ty tomu příběhu věříš?"
Zeptal se raději honem, aby odvedl řeč jinam. Skřet byl chvíli ticho, pak ale propukl v hurónský smích.
"Dostals mě, elfíku!"
Pravil s lišáckým zamrkáním a ještě při tom elfa stihl, snad jako projev úcty k jeho ostrovtipu, poplácat po zádech.
"Podle mýho názoru je to jen blábol. Povídačka pro děti!"
A začal nanovo.
"Teda... temnota existuje. To je prokázaný! Dá se to měřit a spočítat. Ale proč by to měla bejt nějaká všemocná bytost, že jo? Která se ještě navíc bude namáhat s tvořenim skřetů. Víš, co si o tom myslim já?"
A pohlédl na na elfa spiklenecky.

"Podle mýho názoru jsme prostě jenom normálně víc vyrostli. Na severu je zima a není se tam moc kam schovat. A když chceš uštvat buvola, musíš bejt velkej a silnej. No a ty z nás, co takoví nebyli, tak prostě pošli hlady."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 samba samba | 1. června 2015 v 14:13 | Reagovat

A tak to přesně bylo, prostě moc vyrostli :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama