Skřeti, uruci, zlobři, goblini, trollové, jakož i ostatní temné národy! Ale i vy, kteří jste si zamilovali kouzelný svět zrozený z fantazie britského spisovatele J.R.R. Tolkiena!

Kapitola první

15. května 2015 v 0:08 | Melkora |  Mytologie Kachního lidu
Když jsou ve Středozemi Angličané a Finové (svým způsobem), proč by tam nemohli být i Židé? Toto je velkolepá historie židogoblinů z Kachního kmene, jak ji zaznamenal slovutný Kachní prorok Mouchýš na útěku z elfského zajetí, cestou do Bažiny Zaslíbené.
Parodie/humor, Silmarillion/Starý Zákon crossover, Rating G






Kachní lid se bezpečně utábořil na jedné z mála jakž takž stabilních vyvýšenin, které jim okolní bažina byla schopna poskytnout. Již čtyřicátý týden trávil na útěku před krutými elfskými otrokáři, kteří je mimo jiné mučili tím, že je nutili sbírat slámu, takže bylo celkem jasné, že jsou ušlí a potřebují pauzu. Ležení se rychle plnilo narychlo vztyčenými plátěnými stany, hlaholem goblinek, klohnících na provizorních ohništích něco málo žížalek a červíků k obědu i výskáním neposedných gobliňat, která vesele skotačila a vytrvale se motala dospělým goblinům pod nohy.
Nebýt toho rámusu, jeden by pomalu ani nepoznal, kde že to Kachní kmen vlastně rozbil tábořiště. Pro svůj lehce smaragdový nádech splývali totiž jeho příslušníci s okolní zelení tak dokonale, že byli prakticky k nerozeznání od mechu a kapradí.
Prorok Mouchýš se hrdě procházel mezi stany a spokojeně obhlížel valarlibé konání svého lidu. Dlužno dodat, že vzít kramle z Roklinky byl vlastně původně jeho nápad a nadchnout pro něj ostatní gobliny, národ to sice permanentně nespokojený a věčně kvůli něčemu frfňající, po pravdě ovšem také náramně pohodlný, nebylo zrovna snadné. Když je ale přesvědčil, že Velká Temnota je na jejich straně, tak už to šlo samo.
Je ovšem pravda, že v jednu chvíli už měli namále. To se onehdá ukázalo, že se je proti všem předpokladům jala pronásledovat těžká elfská jízda... s čímž Mouchýš dopředu v nejmenším nepočítal. Ostatně, kdo by mohl co namítat proti tomu, když se jeden národ vydá do světa, hledat své sebeurčení? A co se týče toho pranepatrného množství dobytka, drůbeže, vozíků, stanů, jakož i nádobí a řemeslnického náčiní, které si půjčili na cestu? No, no! Snad se by elfové pro těch pár drobností hned nepotento! Vždyť jim toho zbylo ještě víc, než dost. Mouchýše dokonce i dnes obléval studený pot, když si vybavil ten zběsilý bezhlavý úprk, na který se tenkrát jeho lid obrátil po té, co všiml slunečních prasátek, vrhaných od obzoru, jasného to znamení, že nablýskaná a vymydlená elfská armáda se k nim neodvratně přibližuje. Mouchýš na své ovečky marně volal a mával, ať ještě počkají, že se třeba zkusí s elfím velitelem nějak dohodnout, nikdo už ho neposlouchal! Nakonec mu nezbylo, než se otočit a rezignovaně se vydat za svým kmenem.
A následky na sebe pochopitelně nenechali dlouho čekat! Ta smečka splašených nekňubů doběhla k jakési řídké bažině a jala se na ni bezradně civět, nevědouc, co si počít dál. Drtivá většina z nich už se viděla rozdupána pod kopyty elfských komoňů a rozježděna pod koly jejich válečných vozů a vinnu za to pochopitelně připsali Mouchýšovi. Který se v ten moment začal úpěnlivě modlit k Velké Temnotě, aby, u všech valar, elfská jízda dorazila dřív, než ho ti pomstychtiví šílenci stihnou roztrhat na kusy.
Živě si vybavil, jak tenkrát popadl první klacek, co mu přišel pod ruku a vztekle s ním praštil do té bahnité zapáchající břečky, která jim tak zákeřně překazila jejich útěk, když v tom se, k úžasu kde koho, a nejvíce pak k úžasu samotného Mouchýše hladina rozestoupila, dno se odhalilo a před nimi se z čista jasna zjevila sice poněkud smradlavá a bahnitá, ale přece jen bezpečná cesta ke spáse. Na nic nečekali a vrhli se jí v ústrety.
Elfové, dorazivší vzápětí, si jen štítivě přičichli k zahnívajícímu bahnu, pomysleli si, že za zničené holinky jim těch pár ukradených cetek nestojí a s teatrální distingovaností obrátili koně, aby se vydali zpět ke svým domovům.
Mouchýš se ovšem pro Kachní lid v tu ránu stal hrdinným zachráncem a jeho autorita mezi uprchlíky citelně vzrostla. Inu, a žádného divu! Konec konců, jeho zákrok byl tak překvapivý, provedení tak efektní a úspěch tak fatální, že milí goblini, ještě celí zfamfrnělí náhle se objevivšími magickými schopnostmi svého vůdce, rázem zapomněli, že to vlastně byl on, kdo je do té šlamastiky navezl. Ba co víc, začali k němu vzhlížet s úctou mezi Kachnami do té doby v pravdě nevídanou. Prorok jen ohromeně sledoval, jak zlehka kolem něj jeho lid znenadála našlapuje, jak zdvořile ustupuje stranou a cudně klopí oči, pokud se on, velký čaroděj Mouchýš, zrovna potlouká okolo, jaké že obdivné, ale také kapánek vyplašené pohledy na něj vrhá. Dokonce i toho vzteklého vrčení a popuzených protestů pokaždé, když po svých společnících cokoliv požadoval, razantně ubylo a ty zlomyslné posměšky, které si z něj jeho spolugoblini byli dříve zvyklí tropit kvůli té jeho pranepatrné, téměř neslyšné a v podstatě zcela zanedbatelné vadě řeči, tak ty už taky prakticky neslýchal.
Dílem mu to lichotilo, ale dílem ho to děsilo, protože mu bylo nad slunce jasnější, že se po něm dříve, či později bude chtít, aby ten svůj zázračný kousek zopakoval. A protože dodnes neměl sebemenší tušení, jaká zpropadená shoda okolností to za jejich nečekanou záchranou vlastně stojí, tak jen skromně klopil zrak a všechny zvídavé dotazy odbýval s tím, že ano, že to samozřejmě předem věděl, ba to dokonce přímo takhle od začátku plánoval, ale on že nic, že to všechno Velká Temnota, která se nad nimi, nad tou verbeží zatracenou, z nějakého neznámého důvodu slitovala, přestože si to v podstatě vůbec nezasloužili a že by se teď měli koukat chovat slušně a řádně Ji za onu milost velebit, aby si to u Ní zase nerozházeli a že jim od začátku tvrdil, že oni jsou Její národ vyvolený a že byli pěkně pitomí, když mu to hnedka neuvěřili.
V duchu se utěšoval, že vlastně ani moc nelže. Ostatně musela za tím stát Temnota, přesvědčoval se, protože kdo jiný by měl zájem na tom, pomáhat bandě otrhaných nemytých zavánějících a jako chrámová myš chudých goblinů. Nicméně ten klacek, kterým onehdá rozčísl tu hladinu, si pro jistotu ponechal.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama