Skřeti, uruci, zlobři, goblini, trollové, jakož i ostatní temné národy! Ale i vy, kteří jste si zamilovali kouzelný svět zrozený z fantazie britského spisovatele J.R.R. Tolkiena!

Kapitola osmá, Pacient

27. května 2015 v 22:33 | Melkora |  Pohádka o krásce a skřetovi - LOTR FF
Tato povídka se odehrává v alternativním světě, v němž Válka o prsten neskončila drtivým vítězstvím sil západu, ale nemastnou, neslanou plichtou. Princovo zranění se nehojí. Ba, co víc, začíná se komplikovat. Jak si s tím naši poutníci poradí?

AU, Drama/Romance, Slash, Pairing Legolas/Originální skřetí charakter, Rating zatím PG 13, ale když vydržíte, začne to být i šťavnatější





Bylo něco po poledni, když se jim podařilo objevit studánku, z níž vytékal úzký čůrek potůčku.
"No, výborně!"
Zajásal Marghul a okamžitě odhodil na zem všechnu bagáž.
"Teď konečně uděláme něco pořádnýho s tou tvou zatracenou podebranou nohou."
Elf jenom bezradně postával a opíral se o svou hůl. Rozpačitě si odkašlal. Z toho "něčeho", co s ním uruk chtěl provádět neměl ani trochu dobrý pocit. Až příliš živě si vybavoval historky o raněných skřetích vojácích sežraných za živa svými spolubojovníky. Když nad tím upřímně zamyslel, nedokázal si sice představit, že by zrovna Marghul byl něčeho podobného schopen, neustále si však připomínal, že má před sebou skřeta. To znamená kruté a zkažené stvoření, jemuž dal život samotný pán temnoty a zla. A že jím stále zůstává. A že všechno to, co prožil během posledních několika dnů, všechny ty dotyky, příběhy, co od něj slyšel i všechno ostatní, co spolu zažili, není snad ničím víc, než jakýmsi podivným ošidným mámením. Nějakým kouzlem, které se může kdykoliv rozplynout a před nebohým princem se z ničeho nic náhle zjeví přesně taková krutá, krvežíznivá bestie, kterou již tak dobře zná z vyprávění.
Marghul, který neměl ani tušení o pochybách, sžírajících nitro nebohého elfa, na něj vyštěkl, ať si sedne. Ale ne, takhle, napřed ať si kouká sundat kalhoty. No, tak je to lepší. Poděšený Legolas si netroufl protestovat. Z ničeho nic mu před očima vytanul obraz Marghula, rázného a neústupného velitele udílejícího v poli rozkazy svým vojákům. Ten však teď nedůstojně pobíhal sem a tam, štrachal ve své torně a zlostně si mrmlal.
"Co s tim provedem?! U ďasa, co s tim jen provedem?! Kdybych s sebou aspoň měl něco pořádnýho a ne těhle pár krámů."
Kývl hlavou směrem k hromádkám svých věcí poházených chaoticky po břehu potoka
"Budeme to muset rozešít. Potřebuju horkou vodu."
A nepřestával si pod fousy bručet spoustu dalších věcí, kterým Legolas ani pořádně nerozuměl. Proto jen tiše seděl a díval se, jak skřet rozdělává oheň a plní vodou kožený měch, který před tím vytáhl z torny. Jak po té hrábl do koryta potůčku a vybral z něj několik objemnějších valounů, které hned na to strčil přímo do žáru ohniště.
"Zkusíme to takhle."
Prohodil a pousmál se při tom na elfa, který ho nepřestával ostražitě sledovat.
Když byl uruk se svým dílem spokojený, obrátil pozornost zpět k Legolasovi, který stále seděl potichu a bez hnutí. Skřet neváhal a zručně mu odstranil obvaz okolo stehna. Poslední vrstvu dokonce pečlivě navlhčil, aby šla lépe dolů a bez váhání se pustil do vyšetřování rány.
"No... vypadá to líp, než jsem čekal."
Pravil nakonec se zjevnou úlevou.
"Ale stejně to budeme muset rozdělat. Hele, princátko!"
Zvedl oči k elfovi.
"Zvládneš vyprat cupaninu?"
"Já..."
Vypravil ze sebe zaražený Legolas, skřet ale nečekal až dokončí větu Zhluboka si povzdechl a protočil oči, jako by se býval tázal samotného nebe, cože to má s sebou za trdlo. Na to milého elfa popadl do náruče a posadil ho na břeh potoka.
"Takhle! Vidíš?"
Povídá mu, zatímco rozložil špinavé obvazy po mokrém břehu a začal do nich mlátit kamenem.
"Jestlipak už sis někdy na sebe sám něco vypral? Co, vaše výsosti?"
Mrkal na něj rozesmátý Marghul, tentokrát už o poznání laskavější. Prince se ale jeho pohrdlivá okázalá přezíravost dotkla.
"Nejsem takové nemehlo"
Ohradil se popuzeně, Marghul se na něj ale jen uculoval. Po chvíli nechal elfa potýkat se s obvazy samotného a začal se věnovat ohni. Přihodil pár klacíků, vyšťáral kameny, které tam před tím strčil a pomocí kusu kůry je házel do měchu s vodou. Netrvalo dlouho a uvnitř to začlo syčet a bublat.
"No, výborně!"
Zaradoval se skřet, vytrhl mokré obvazy z elfovy ruky a nacpal je tam taky.
"Potřeba pořádně vyvařit!"
Ušklíbl se na Legolase, jen co si všiml jeho nechápavého výrazu a dál si hleděl měchu. Když pak došel k závěru, že čistotě bylo učiněno za dost, vylil vodu a rozvěsil mokré pruhy látky po okolním křoví.
"Bude to muset stačit takhle!"
Prohodil směrem k elfovi.
"Teď hurá na tebe!"
A přičapl k sedícímu Legolasovi. Popadl nůž a několika přesnými pohyby zbavil šrám na jeho noze stehů. Elf ho zvědavě, i když s jistými obavami sledoval. Náhle si povšiml, že kromě nože, který který třímal v levici, svírá skřet pevně ještě cosi ve své pravé dlani. Když si to něco prohlédl důkladněji, zjistil ke svému překvapení, že Marghulova hrst je plná jemného říčního písku.
"Tak elfe!"
Pronesl skřet oproti svým zvyklostem, překvapivě vážným naléhavým tónem.
"Teď se mi tu hlavně nepočurej bolestí."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 samba samba | 1. června 2015 v 14:26 | Reagovat

Au.Mě to moc baví ,je to svižný ,vtipný a bohovsky dobře psaný :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama