Skřeti, uruci, zlobři, goblini, trollové, jakož i ostatní temné národy! Ale i vy, kteří jste si zamilovali svět zrozený z fantazie britského spisovatele J.R.R. Tolkiena!

Jak omlouvat sexuální násilí (Výčet všech známých způsobů)

29. února 2020 v 21:45 | Melkora |  Feminismus a ženská práva





Sexuálně agresivní muži
se dělí do dvou skupin. Na ty, kteří zneužívají ženy a na ty, kteří jim pomáhají, podporují je a zajišťují jim krytí. Nutno podotknout, že muži v tomto směru pracují jako tým a bez pomoci těch druhých by ti první nikdy nedokázali být ve svém konání tak úspěšní, jako momentálně jsou. Obě skupiny se samozřejmě navzájem překrývají a jejich příslušníci mezi nimi přirozeně migrují tam a zpátky.
Tento fenomén
není ničím novým. Byl dávno popsán a zdokumentován a pod názvem "kultura znásilnění" je široce diskutován na
anglofonních feministických webech.

Proč to muži dělají, je jistě otázka, nicméně, dnes bych se - pod vlivem nového dokumentu Víta Klusáka s názvem V síti, jenž je inzerován jako film bojující proti sexuálnímu zneužívání žen a dívek, ale upřímně je spíš pravým opakem - ráda zaměřila spíše na to, jak taková vzájemná pomoc a podpora vypadá v praxi.



Zde jsou metody, které fanoušci kultury znásilnění používají, pro přehlednost rozděleny do několika bodů.

Trestání oběti:

1. Sexuální násilí se neděje.Oběť si vše vymyslela.

2. Sexuální násilí se děje! Jen je třeba se zaměřit na dostatečnou "prevenci":

Převedení pozornosti z oběti na pachatele:

3. Sexuální násilí se děje, ale jen v omezené míře omezeným způsobem. Páchají ho určití, předem jasně definovatelní jedinci.

4. Sexuální násilí se děje. Nicméně není natolik závažné, aby kvůli němu stálo za to ničit životy nebohých pachatelů přísnými tresty

5. Sexuální násilí se děje a je velmi závažné. Jeho pachatelé si ale zaslouží soucit a podporu.

6. Sexuální násilí se děje a je velmi závažné. Nicméně veřejná diskuse o něm může probíhat jenom způsobem, který nezraňuje mužské city.


Nyní k jednotlivým bodům:
Prvním z nich je trestání obětí, které vychází z premisy, že ženy jsou nějakým způsobem odpovědny za špatné mužské chování.

Strategie číslo jedna, tedy "oběť si vše vymyslela", vyžaduje od propagátorů asi nejvíce misogynie a sexismu, neboť vykresluje ženy jako primárně pletichářské, pomstychtivé a - to je důležité - promiskuitní, tudíž nedůvěryhodné.
Pachatel a jeho apologeti používají k deflamaci oběti velmi prostou avšak překvapivě účinnou taktiku. Málokdy totiž trvají na na tom, že k žádné sexuální aktivitě mezi dotčenými stranami vůbec nedošlo. To by se minulo účinkem. Pouze popírají, že byla vynucená, jakkoliv to v dané situaci vyznívá absurdně.
Zcela bez uzardění je nám tak předkládají k věření například to, že naprosto průměrná a ničím nevybočující nezletilá panna svolila k nezávaznému pohlavnímu styku se skupinou neznámých dospělých mužů, jakož i k zachycení celého aktu na video. Trestním oznámením se pak pouze snaží odvést pozornost od faktu, že se stala "děvkou".
Nepravděpodobně
se to může jevit pouze tomu, kdo vnímá ženy jako plnohodnotné lidské bytosti. Sexisté naopak přijímají toto vysvětlení více než ochotně, protože dokonale souzní s jejich vnímání žen, jakožto podřadných tvorů.
Nehledě k tomu, že vylíčit oběť sexuálního napadení jako "děvku" výrazně redukuje sympatie k její osobě. Viz bod číslo dva, "prevence" sexuálního násilí.

"Prevence", tak jak si ji představují zastánci kultury znásilnění, se vyznačuje tím, že snímá veškerou odpovědnost z celého mužského pokolení a to včetně těch jeho příslušníků, kteří jsou za ochranu veřejnosti před nebezpečím přímo placeni a klade ji plně na bedra žen.
Zastánci "prevence" jdou někdy až tak daleko, že trvají na tom, aby namísto sexuálních násilníků byly arestovány ženy a to en masse. Podle jejich představy bychom měly žít v přísném domácím vězení, pod dohledem spolehlivých mužských bachařů, navštěvovat jen "povolená" místa, nosit jen předepsaný mundůr, příliš na sebe neupozorňovat a tak podobně. Komunikaci s vnějším světem pak máme vést jen minimálně a to ještě (obzvláště pokud jsme nezletilé) cenzurovaně.
Sexuálním napadení zapadá do této strategie jako logický a někdy vlastně celkem spravedlivý důsledek porušení vězeňského řádu. A jakkoliv propagátoři "prevence" někdy intenzivně odsuzují sexuální násilí jako celek, důsledně při tom trvají na současném potrestání žen za to, že "připustily", aby se jim něco takového dělo.





Trestání obětí je jednou z nejoblíbenějších, nejužívanějších, dlužno však taky dodat nejprofláklejších metod, jak umlčovat ženy. Její široké rozšíření však vedlo k tomu, že cílové objekty na ni začínají být už poněkud rezistentní.
Snad právě proto začali omlouvači sexuálního násilíí používat i jiné, subtilnější taktiky. Jednou z nich je přehlížení obětí jako takových a obrácení pozornosti na agresory, pochopitelně způsobem, který k nim bude co nejlaskavější.

Je například možné rozdělit sexuální násilníky do dvou skupin. Na ty "opravdové" a na ty "jen jako". A zde už se dostáváme k omlouvací strategii popsané v bodu tři.
"Opravdoví" sexuální násilníci se, dle ní, vyznačují tím, že jsou na první pohled jasně rozpoznatelní a jejich agresivní chování bývá způsobeno nějakou zjevnou vnější okolností. Může to být například psychické onemocnění, "pomýlené" politické, či náboženské přesvědčení (či jeho absence), zoufalá životní situace a tak dále, a tak dále.
"Opravdoví" sexuální násilníci se zhusta rekrutují z řad mužů, které dotyčný omlouvač stejně nikdy neměl rád. Jako jediný druh sexuálních násilníků si také zaslouží přísné potrestání, i když opět spolu s napadenou ženou, tentokrát za to, že prohloupila a včas se jim nevyhnula.
Násilníci "jen jako" jsou naopak muži, které omlouvač rád má, převážně proto, že se mu v něčem podobají. Například společenským postavením, rasou, politickým/náboženským přesvědčením (či jeho absencí), životní situací… Ano, je to stejné, jako u předchozího bodu. Snad jen s tím rozdílem, že násilníky "jen jako" bývají i muži bohatí, kterým se omlouvač rovnat nemůže, ale chtěl by, aproto k nim chová jakousi zvláštní sympatii.

Násilníky "jen jako" je pak záhodno ospravedlňovat pomocí bodu čtyři, "nic závažného se nestalo".
Z pohledu kultury znásilnění má totiž sexuální agrese páchaná touto skupinou mužů z nějakého důvodu mírnější následky, než jiná a vlastně to není nic víc, než jedno velké hloupé nedorozumění. Už proto by tento druh sexuálních přečinů měl být trestán maximálně tak domluvou a klepnutím přes prsty.
I v tomto případě jsou ženy vinné minimálně stejně jako muži, tentokrát tím, že chtějí onoho v jádru vlastně celkem dobrého bracha přivést do kriminálu pro takovou maličkost.

Nicméně i "opravdové" sexuální násilníky, pokud tedy zrovna nepatří do skupiny mužů, na které máme extra pifku, lze do jisté míry omlouvat a to způsobem uvedeným pod bodem pět.
Postupujeme tak, že se soustředíme na neblahé vnější okolnosti, které dotyčné muže "přinutily" k sexuálním atakům. Třeba na jeho duševní chorobu skutečnou, či imaginární. Pokud se nám nepodaří žádnou vyštrachat, můžeme argumentovat "osaměním" a "sociální izolací" vedoucí k "sexuální frustraci". Zkrátka něčím, co onomu "nebožákovi" způsobilo utrpení natolik nesnesitelné, že ho "dohnalo" až k "zoufalému" činu.
V případě nepřítomnosti žádné, dokonce ani nejnepatrnější "negativní" vnější okolnosti je možné prohlásit, že agresor je prostě jenom zmatený naivka, kterému zatím ještě nikdo nevysvětlil, že ženy se nenásilní. (Funguje dobře v případě násilníků "jen jako")
Při použití této strategie velmi důležité vynechat jakoukoliv i sebemenší zmínku traumatech, která snad z rukou oněch "zoufalých", "nebohých" či "zmatených" mužů mohly zažít jejich oběti. Jejím cílem totiž je podnítit soucit s násilníky a nahradit je v roli obětí. Připomínat, že "nebožáci" někomu vědomě a někdy velmi krutě ublížili, by tuto snahu poněkud zmařilo.
Někteří omlouvači zajdou ještě dál a použijí metodu "velkomyslnost".
Prohlásí pak, že "nebožáci", možná udělali "chybu", ale oni(!) jim odpouštějí. Ba co víc, jsou ochotni poskytnout příležitost k "nápravě", či "vyléčení". Ti drsnější s hodně silným žaludkem se mohou opatrně, někdy dokonce i dost nevybíravě opřít do obětí (které opět zásadně nepouštějí ke slovu) za to, že neprojevují dostatečnou vstřícnost a velkorysost vůči mužům, kteří je znásilnili. Budou to potom ony, nikoliv pachatelé, kdo bude vypadat nesnášenlivě a zatvrzelé.
Účinné je i popřát sluchu pachateli, nechat ho veřejně se politovat a nasypat si na hlavu trochu toho popela.
(Pokud vám to něco připomíná, pak ano, tento postup si osvojila zejména
katolická církev)





Strategie číslo šest je pak hojně oblíbená mezi muži, kteří se hlásí k některému z "liberálních" hnutí, či se přímo označují jako feministé. Nicméně své zastánce si pochopitelně najde i jinde. Spočívá v podstatě v tom, že dotyčný omlouvač existenci a někdy i závažnost sexuálního násilí připustí. Ovšem trvá na tom, že způsob, jakým se o tomto neblahém fenoménu smí diskutovat, určí on sám.
Zakázány jsou například veškeré projevy, které by mužské posluchače jakkoliv nahněvaly, rozlítostnily, nebo je postavily do špatného světla.
Raněné mužské city jsou tak v debatě o sexuálním násilí stavěny na roveň traumatům obětí, někdy je dokonce z centra být od mužů nálepkovány jako nenávistné.


Výše zmíněné postupy
samozřejmě nejsou nijak striktně vymezené na jednu situaci či konkrétní druh omlouvače. Naopak v praxi bývají obvykle kombinovány a někteří výtečníci jsou schopni vystřihnou je všechny najednou.
Bylo by ovšem hrubou chybou domnívat se, že omlouvačům jde o nalezení pravdy, či spravedlnosti. Nejsou hloupí a vědí, že hájí neobhajitelné. Jsou však schopni opakovat se tak dlouho, dokud se ženy s definitivní platností neutahají a nevzdají se svého práva na satisfakci.
Bohužel se jim však nejde vyhnout a každá oběť, která se odváží sdílet svůj příběh, by s jejich existencí měla počítat.



A teď kvíz pro ty, kteří dočetli až sem: Které z těchto metod použil ne svém nejnovějším dokumentu
Vít Klusák?

Na obrázku může být: 1 person, text
 

Na plovárně (prolog)

26. ledna 2020 v 22:57 | Melkora |  Sherlock Holmes, fanfikce

Tato povídka patří do univerza BBC Sherlocka. V kánonu spolu Holmes s Watsonem trávili nejenom svůj jak pracovní. tak i volný čas. Mnohokrát spolu (na Watsonův popud) vyrazili rovněž na dovolenou.
Jak by to asi vypadalo, kdyby se k tomutéž odhodlali i BBC John a Sherlock?

Slash, Pre-slash, Pairing Sherlock Holmes/John Watson, Rating G


Turecké lázně

9. ledna 2020 v 0:06 | Melkora |  Sherlock Holmes, fanfikce


Londýnské turecké lázně jsou místem, kam si kanonický Sherlock s kanonickým Johnem tu a tam tuze rádi vyrazili. Odpočinout, provést očistu a načerpat nových sil. Také to ovšem není místo s extra dobrou pověstí. Říká se, že se tam tajně scházejí muži, kteří si libují v jistém druhu invertované perverze. Možná je to jenom pomluva, ale na každém šprochu, pravdy trochu.

Slash, Pairing Sherlock Holmes/OMCs, Sherlock Holmes/John Watson, PWP, Rating M


 


Sen

7. ledna 2020 v 18:01 | Melkora |  Sherlock Holmes, fanfikce


Zde se dozvíte, co se stane, když jste konzultující detektiv s pohledným spolubydlícím/asistentem a na noc to přeženete s koksem.

Slash, Sherlock Holmes/John Watson, Rating M


Spolubydlící

10. prosince 2019 v 15:14 | Melkora |  Sherlock Holmes, fanfikce

Moje nedávná maličkost s názvem Pokušení mě inspirovala k myšlence, jak to mezi Holmesem a Watsonem asi bylo dále. A jak před tím? Jak se asi vyvíjel jejich ikonický vztah, než dospěl až do bodu, kdy si byli navzájem nenahraditelní?
Zde je takový malý nástřel. Další budou přibývat.

Slash, Pairing Sherlock Holmes/John Watson, Rating G

Související obrázek

Pokušení

6. prosince 2019 v 20:31 | Melkora |  Sherlock Holmes, fanfikce

Původně měl být jen peněžní výpomocí. Postupně se z něj ale stalo neodolatelné pokušení... Pokušení, které nedává našemu detektivovi v noci spát.

Slash, Pairing Sherlock Holmes/John Watson, Rating M


Jak se stát hlavní hrdinkou příběhu: Návod

4. listopadu 2019 v 15:30 | Melkora |  Feminismus a ženská práva

Ženy, myslím teď ty reálné z masa a kostí mají k dispozici spoustu literatury, která jim radí, jak být krásnými, úspěšnými, žádoucími a obletovanými.
Vzhledem k tomu, že tzv. "ženské časopisy" prakticky o ničem jiném nepíšou, je až s podivem, že dávno všechny nejsme takové.

Nedávno mě napadlo, jak by asi vypadal takový "návod na život" pro ženy imaginární. Pro ty z pláten, obrazovek a stránek dobrodružných příběhů. Takových, které jsem si zvykla čítávat pro zábavu před spaním.

Nuže, milá imaginární ženo!
Tady je návod jak to ve svém světě dotáhneš až na vrchol piramidy. Tedy na hlavní ženskou postavu

Související obrázek

Bylo potřeba trochy diplomacie

9. října 2019 v 16:51 | Melkora |  Sherlock Holmes, fanfikce

Vážené Sherlockians!

Ty z vás, které četly kánon, možná vědí, že pokud chtěl John čas od času přesvědčit Sherlocka k něčemu, do čeho se milému detektivovi zrovna nechtělo, musel vyvinout "trochu diplomacie", jak to sám nazýval.
V následující povídce se dozvíte, jak taková "trocha diplomacie" vypadala a také, že to bylo v podstatě krycí jméno pro nestydatou manipulaci. Ano, dokonce i velký Sherlock Holmes je manipulovatelný. Neštěstí, John ví vždycky nejlépe, co je pro něho dobré...


P.S.: Nebudete tomu věřit, ale tuto povídku jsem psala jako pokračování mé starší věci s názvem "Případ (ne tak úplně) ztracené Watsonovy košile", ale jako obvykle mi z toho vylezlo něco úplně jiného. Jednotlivé části se dost liší svým vyzněním, proto jsem ji rozdělila do tří kapitoli, podle celkového vyznění

Co jsem se naučila z Jany Eyrové

14. září 2019 v 22:25 | Melkora |  Recenze, filmové a literární


Román Jana Eyrová od anglické anglické autorky Charlotte Brontëové je velmi pozoruhodné dílo a já se z něho mnohému naučila. Ačkoliv asi jinak, než měla autorka původně v úmyslu. Například něco málo o tom koho všeho by takový správný anglický gentleman/správná anglická dáma neměli mít rádi. Je to poměrně dlouhý seznam.

Výsledek obrázku pro jane eyre

Případ (ne tak úplně) ztracené Watsonovy košile

11. září 2019 v 14:00 | Melkora |  Sherlock Holmes, fanfikce

Co se asi stane, když doktor John Watson jen tak pohodí kus své garderoby?
Povídku jsem psala s myšlenkou na BBC Sherlocka, nicméně sedí i na ACD canon.

Slash, PG 13, Pairing Sherlock Holmes/John Watson



Další články


Kam dál