Skřeti, uruci, zlobři, goblini, trollové, jakož i ostatní temné národy! Ale i vy, kteří jste si zamilovali svět zrozený z fantazie britského spisovatele J.R.R. Tolkiena!

Nezletilé dívky a sexuální násilí! Dobře míněný rádce pro otce dcer

7. října 2018 v 22:26 | Melkora |  Feminismus a ženská práva

K sepsání tohoto článku mě inspiroval rozhovor s jistým otcem. Jedná se o otce dvou malých dcer a tématem bylo sexuální násilí a agrese vůči ženám. Tento otec by, rád udržel své dcery v bezpečí, neohrožované sexuálními predátory, což je jistě chvályhodný záměr každého svědomitého a milujícího rodiče.
Jedná se také o otce, jenž z hloubi duše přesvědčený, že ví, jak toho dosáhnout a je k tomu hluboce odhodlaný. I to je nepochybně chvályhodné.
Bohužel, jak už to tak u mužů někdy bývá, je také v otázkách sexuální agrese na ženách a obrany vůči ní zoufale, tragicky a fatálně mimo. A já bych opravdu nerada, aby na tuto jeho neinformovanost nakonec doplatily jeho dcery.
Proto jsem se rozhodla, že pro něho a všechny ostatní otce, kteří to se svými dcerami myslí upřímně dobře a mají zájem kvůli tomu na sobě pracovat, sepíši podrobný a tentokrát i opravdu užitečný návod, jak jim být skutečnou oporou.
 

O Hašepsuth, část osmá, Hráz ze samého světla

3. října 2018 v 20:02 | Melkora |  Umění milovat

Zdá se, že už je to jisté! Někdo, či něco se rozhodlo narušit milostné hrátky našich hrdinů v horkém stepním zřídle. Co je to za tvora? Odkud se tam vzal? Je přátelský?
Jaký má s elfem úmysl? Je sám, nebo je tam takových víc? A nehrozí náhodou oběma milencům smrtelné nebezpečí? O epické bitvě mezi dvěma z nejmocnějších sil v Ardě a jaké to mělo důsledky pro Marghula s Legolasem si přečtěte v dalším díle.

Slash, Legolas/Marghul, PG 13, Skřetí mytologie, Varda-Elbereth, Originální skřetí bohyně, Několik dodatků k Tolkienovu univerzu


O Hašepsuth, část sedmá, Černý buvol

27. září 2018 v 18:53 | Melkora |  Umění milovat

V dalším dílu povídky o Hašepsuth se bude pokračovat v rozbíjení elfova bloku. Zdá se ale, že Marghul to nebere zdaleka tak vážně, jako jeho nebohý postižený choť. Dokonce si s sebou přinesl jistou hračku! Co na to Legolas?
A co, až se ukáže že ve svém jezerním útočišti nejdou zdaleka tak sami, jak si mysleli?

Slash, Legolas/Marghul, Rating M, Vodní hrátky, Sex toys

Výsledek obrázku pro black dildo
 


Letopisy Narnie, aneb Lewis ku...í křesťanství

25. září 2018 v 22:01 | Melkora |  Recenze, filmové a literární

Dnešní recenze bude zaměřena na knižní předlohu známého a oblíbeného hollywoodského filmu s podtitulem Lev, čarodějnice a skříň.Jedná se o dětskou fantasy, první část celkem sedmidílné ságy od britského autora jménem Clive Staples Lewis, jež byla postupně vydávána během
první poloviny padesátých let.


O Hašepsuth, část šestá, Hra

13. září 2018 v 21:40 | Melkora |  Umění milovat

Minule jsme oba milence, elfa i skřeta opustili na zvláštním místě zvaném Dhain dech. Místě plném magického ohně, nebezpečných výparů a obývaném krvelačnými duchy. Legolas doufal v duchovní introspekci, jenže se zdá, že Marghul má jiné plány. Co se svým druhem asi bude provádět v horkém jezírku?

Slash, Rating M, Legolas/Marghul, Skřetí mytologie, Vodní hrátky

Související obrázek


Ženské postavy, aneb jak je (ne)psat

3. září 2018 v 12:29 | Melkora
Nedávno jsem si uvědomila, že mám na svém blogu spoustu kritického obsahu.
Často vyčítám mužským autorům, že jejich ženské postavy nestojí za nic.
Což o to, ony nestojí. Ale neměla bych jednou zkusit být pozitivní a poradit, jak to dělat, místo neustálých výčitek a stížností, že je všechno špatně?
Šla jsem tedy do sebe a sepsala několik rad a postřehů jimiž by se, podle mého názoru měli mužští spisovatelé řídit.
Doufám, že budu nápomocná!


ACD vs. BBC Moriarty, aneb proč BBC Sherlock nestojí za nic

24. července 2018 v 15:19 | Melkora |  Recenze, filmové a literární

Britská televizní stanice BBC nám v roce 2010 naservírovala novou (už asi stopadesátou osmou) verzi klasického detektivního příběhu A. C. Doyla o geniálním i když poněkud svérázném detektivovi.
Jeho tvůrci se rozhodli být kteativní, umístit tuto adaptaci pro změnu do moderního Londýna a udělat z Sherlocka našeho součastníka. Svým počinem se velmi proslavili a dotáhli to až na čtyři série. Já se ovšem domnívám, že si při tom počínali často až příliš kreativně. Až tak, že jim z toho místy vyšlel úplně jiný druh pořadu, než jaký měl A. C. Doyle původně na mysli.
Dokažme si to na porovnání dvou úhlavních Sherlockových nepřátel. Toho moderního i jeho viktoriánského předobrazu.

O Hašepsuth, část pátá, Dhain dech

17. července 2018 v 22:25 | Melkora |  Umění milovat
Když jsme minule opustili naše milence, pokoušeli se opět marně vyřešit jistý Legolasův problém. Vypadá to, že když dojde na umění milostné magie, milý elf prostě nemůže a nemůže. Obyčejný blok to nebyl, jak se ukázalo. Kdo by to byl řekl, ale o jeho duši se přou dvě mocné nadpřirozené entity. Všematka a její dcera. Která to vyhraje? A co na to majitel oné duše na roztrhání? Vyjde z toho bez šrámů na duši? A co mocná čarodějka od černých kamenů? Pomůže?

Slash, Pairing Legolas/Marghul, Rating G, tentokrát bez erotiky, jen s trochou dušezpytu a skřetí mystiky.


O skřetí mytologii

14. července 2018 v 23:30 | Melkora |  Skřetí mytologie


Na předchozích stránkách jsme se seznámili s nejzásadnějšími skřetími legendami, především pak těmi, které se zabývají kardinálními událostmi v Ardě, jež nějakým způsobem ovlivnily celou populaci, nebo se obrážejí i v elfí mytologii.
Základním zdrojem byly především urucké mýty a pověsti a to z toho důvodu, že uruci jsou jako kmen i jednotlivci, nejvíce zastoupení ve zveřejněných příbězích. Jiné byly zase vybrány proto, že nabízejí ucelenější pohled na historii elfů.

Je ovšem nutno dodat, že na rozdíl od elfů, nemají skřeti nic jako vlastní jednotný a uzavřený kánon, žádný skřetí Silmarillion. Důvodem je jejich spíše věcný, praktický přístup k náboženství. Už proto si z vlastního pantheonu vybírají pouze takové božské entity, které jim mohou být nějak užitečné, či se vztahují k místu jejich pobytu. Ostatní buď opomíjejí, či zcela vypouštějí. Někteří například uznávají pouze vlastní kmenové patrony (viz buvolí ochránkyně Nagha-mad, patřící Buvolímu kmeni uruků), nikoliv už cizí božstva.
V podstatě se dá říct, že jediným pojítkem jejich legend je nějaká forma Dha, ať už jako živoucí bytost, či princip (Viz např. Krysí kmen, který ji nazývá Ama-thi) a také Temnota. Té je přisuzována někdy ženská, jindy zas mužská podoba. Občas se některé rysy Dha a Temnoty překrývají, nebo spolu obě tyto entity přímo splývají a tvoří jednu.
Existují dokonce i jisté monoteistické skřetí sekty (Kachní, Vraní goblini, Ráchači), které se obracejí přímo na Temnotu, jako na jedinou a nejvyšší autoritu a existenci jiných božstev popírají.




Přes to mezi jednotlivými "církvemi" neexistují žádné náboženské spory, či války. Je to dáno tím, že - opět na rozdíl od elfů - nechápou skřeti náboženské legendy jako zjevené komplexní, byť někdy neuchopitelné pravdy, ale spíše jako tajemství (tajemství stvoření, tajemství Dha), které je sice složité, nicméně poznatelné. A sami sebe pak vnímají, jako tvory, kteří mají k dispozici pouze jeho část, případně části. Náboženský text, nebo příběh pro ně tedy není závazný a neměnný, nýbrž je nahlížen jako něco, co může být upřesněno, obměněno, či zcela zavrhnuto, když se objeví nové skutečnosti.
Elfové to někdy považují za neúctu. Neuctivý, ba přímo nenávistný se jim jeví i vztah, jaký skřeti ke svým "frumi" chovají.
To je ovšem hluboký omyl!
Skřeti sice jsou poměrně religiózní, nicméně elfí pohled na "duchy ainur" jako na bytosti přirozeně vyšší, vznešenější a dokonalejší, je jim cizí. V jejich chápání jsou "frumi", čili nesmrtelné nadpřirozené bytosti spíše spolupracovníci, jejichž pomoci je třeba využívat. Jsou jistě nevyzpytatelní a mohou být i nebezpeční a je záhodno jim nedůvěřovat. Ale když se to vezme za správný konec, umějí být velmi prospěšní. Někdy je dokonce možné je do jisté míry "krotit". Ovšem velmi opatrně, neboť bývají pěkně pomstychtiví. Jindy však zase smělost a odvahu odměňují, takže těžko říct, jaký přístup je správný. Zdá se že se prostě řídí svou momentální náladou. Temnota dokonce vzdor nedůvěru a vzpouru přímo podněcuje jako součást osobního rozvoje. Devotnost se jí vyloženě oškliví.

Skřetí božstva nesídlí, jako ta elfí, na nějakém vzdáleném, nedostupném místě, nýbrž jsou velmi blízko. Jisté skřetí přísloví říká: Vše co je jinde, je i tady. Významy tohoto rčení se vykládá různě, v podstatě to ale znamená, že nemá cenu, honit se za chimérami. Nicméně také to, že duchové, ač vzdáleni ve svém světě, jsou vlastně velmi blízko a stačí umět najít ty správné dveře ve stávající jsoucnosti a otevřít je. Toho se dá docílit pomocí letitého výcviku a nejrůznějších "magických" bylin, či extraktů, jimiž se šaman, či čarodějnice uvedou do transu.
(Pozn. ne, že by se mezi skřety podobné produkty neužívaly i rekreačně, jen se nepředpokládá, že běžný smrtelník bez patřičného tréninku dosáhne byť jen podobných výsledků, jako zkušená čarodějnice.)
Právě čarodějnice, hrají ve skřetí pobožnosti klíčovou roli. Většina skřetích kmenů sice věří, že magické rituály může provádět kdokoliv *, nicméně čarodějnice pro to mají, díky svému výcviku i detailní znalosti psychoaktivních látek větší předpoklady, než kdokoliv jiný.
Dokážou tak vyvolat duchy z podsvětí, či nahlédnout do paralelního nesvěta v němž se obrážejí střípky událostí současných minulých ale i těch budoucích a jsou-li dost obratné, tak jimi i manipulovat a pozměňovat je. Umějí se dorozumívat s démony z nesvěta a vnutit jim svou vůli.
Jsou to také velmi schopné léčitelky a z našeho pohledu vědkyně. Své umění si obvykle bedlivě střeží a předávají ho jen svým vybraným žačkám.
I mezi muži se najdou kvalifikovaní šamani, ovšem je jich podstatně méně a obvykle se specializují na některé aspekty loveckého, či vojenského života.




*Mezi drobnými horskými skřety žijícími v hlubokých skalních jeskyních se prý čas od času zrodí požehnané dítě, tzv. ad-va-khun. Horské kmeny věří, že tyto (vesměs) dívky jsou nadány zvláštní mocí nahlížet do srdce samotné Dha a naslouchat jejím slovům. Bohyně sama prý jejich ústy někdy promlouvá.
Poznají se podle, z našeho pohledu bychom řekli, schopnosti bioluminiscence. Z jejich čel vyrůstají dva až tři šlahouny na jejichž koncích jsou umístěny poměrně intenzivně světélkující útvary. Intenzitu osvětlení i směrování jsou ženy schopny ovládat.


Závěrem je možno konstatovat, že obecný předsudek o plytkosti a celkové profánnosti skřetů se nezakládají na pravdě. Důkladné prostudování skřetí slovesnosti nás opakovaně přesvědčuje o tom, že jejich duchovní život nejen existuje, ba je i přes svou diametrální odlišnost, minimálně stejně bohatý, jako ten elfí. Dokonce se dá říct, že postrádá jistou pro elfy typickou rozvláčnost puntičkářství a lpění na trivialitách, takže je v mnoha ohledech i čtenářsky přátelštější.

Legenda o válce Světla a Temnoty

8. července 2018 v 18:41 | Melkora |  Pohádka o krásce a skřetovi - LOTR FF Skřetí mytologie

Dalším střípkem v pestré mozaice skřetích pověstí je legenda o válce Světla a Temnoty. Tentokrát vnese nový pohled na druhou válku Valar, osvětlí, jak to bylo s Melkorovým zajetím v Amanu a hlavně s oněmi příslovečnými Silmarilly. Co vlastně byly zač a proč o ně v Ardě byla taková sháňka.
A jako obvykle se dozvíte spoustu toho, co vám elfové zatajili. :-)

Rating PG13, Pairing Melkor/Fëanor, Melkor/Ungolianth

Další články


Kam dál